Jsem hluboce v šoku a smutný nad zprávou kterou jsem se dnes náhodně dočetl, o smrti Honzy Chmelaře, kamaráda se kterým jsem prožil rok vojenské služby v Táboře. On jako lékař
posádky velení západního okruhu, kluk malé postavy a velkých upřímných očí, kterému se chodili svěřovat se svými problémy a žádat o radu i generálové. Dodnes slyším jeho slova,jeho oblíbenou definici "to víte náčelníku, zdraví není kabanos,abych vám ukrojil 20 deka ". Člověk upřímný,bezelstný,veselý, člověk se kterým jsme prometli táborské hospody,divadla a proháněli holky a vypili spoustu silné černé kávy, kterou v té době miloval. Díky němu rok absol. vojny nebyl promarněným rokem života.
Protože nás život vedl po vlastních cestách, a léta šíleně letí, chtěl jsem ho dnes přez internet dohledat a pozdravit ,a těšit se na zprávu,že se mu dobře daří. Bohužel ,dopadlo to jinak. Foto ze soudní síně potvrdilo,že nejde o shodu jmen,ale smutnou skutečnost. Honzíkovi hlubokou čest jeho památce.
Pokud jeho