kterej se tváří, že je penicilin. Mládenče, z takovýchto příběhů povstali Mašínové. At 10:45 AM 11/11/2005, K. J. wrote: >Vazeni. >Jiz nejakou dobu jsem tichym ucastnikem tohoto diskusniho klubu. Necitil >jsem jakoukoli potrebu se ucastnit techto diskuzi. Posledni tyden se >situace diky diskutovani o Masinech jaksi zmenila a ja bych rad nekterym >troubum povedel jeden ze svych pribehu. > >Narodil jsem se v roce 1956, rok pote, co byli moji rodice nahnani do JZD. >Jsem tedy kulacky synek. Na komunisticky teror padesatych let si >nevzpominam, jeste jsem nebyl, nebo byl prilis mlady. Muj pribeh je z >konce roku 1962. Vtomto roce jsem zacal chodit do prvni tridy tehdy >zakladni skoly, do dvojtridky u nas na vesnici. Jednim z predmetu bylo >psani. Kdo si vzpomene, zacinalo se tuzkou. Tuzky a sesity se fasovaly, >strouhatko se muselo koupit. Ve tride jsme byli tri rocniky. Vedle me pres >ulicku sedel propadlik Tonek Zahradnicek. Tonda mel jako jediny z cele >tridy tuzku s gumou. Peknou lakovanou tuzku, obrazky zviratek a pod >pliskem nahore kulata gumicka, jednim koncem se psalo, druhym mazalo. >Tondova matka delala uklizecku ve strojirnach, coz vysvetlovalo puvod >tuzky. No a ja takovou tuzku chtel. Strasne jsem po ni touzil. Dul jsem do >Tonka, at mi tuzku da. Tonek porad co za to, tak jsme se nakonec, nemajice >tuchy o tom co jsou to penize dohodli, ze ji koupim za 5,- tehd! > y Kcs. >O prestavce si me zavolala ucitelka Homolova do kabinetu a spustila na me >co ze to delam, ze takova tuzka stoji nejvys korunu. A ze to nemam >kupovat, a kde na to vezmu penize. Pominu fakt, jak se o tom dovedela ale >trida byla asi plna Pavliku Morozovu, mame to v genech. Nic zleho netuse >jsem ucitelce rekl, ze mam ve stodole poklad. Mas sice poklad, ale tuzku >tak draho nekupuj. A vyhodila me z kabinetu. > >Ten pokad existoval. Byla to uhledne slozena, tehdy zelena papirova >petikoruna, zasunuta v male penezence. Ta penezenka byla zastrcena pod >sedadlem konskych sani, co byly sezrany cervotocem a do druzstva uz se >nehodily. Ty sane byly ulozeny s ostatnim haraburdim co uz se druzstvu >nehodilo na jedne pulce stodoly, ve druhe pulce melo JZD slamu. >Tak to byl muj poklad. > >Prisel jsem ze skoly a sednul si k obedu. Nekdo zvoni, mama sla otevrit a >do kuchyne vrazili dva policajti, co si tehdy rikali Verejna bezpecnost, s >nima ucitelka Homolova a predseda Narodniho vyboru. Policajt me drapnul za >ruku a pojd, ukazat ten poklad. Vytahli me z kuchyne. Mama vzala tehdy >pulrocni segru Libu do naruce, segru Maru tehdy petiletou za ruku, ja byl >veden policajtem, mama a segry tapaly s brekem za nama. Ja zacal brecet az >jsem vytahoval petikacku ze sani. Policajti na me rvali co to je, to je >vsechno, ja neodpovidal, protoze jsem brecel jak dyz me ne noze bere. >Predseda s ucitelkou stali jak zarezani a policajti zacali prohledavat >stodolu. Jeden obracel haraburdi a druhy prehazoval slamu. Po pulhodine se >objevil ve vratech stodoly muj otec. V rukou trojky vidle. Ve tvari >sinaly, zarputily vyraz a klouby prstu na topore vidli bile. Stal tam beze >slova, vidle naprazene na policajta odhaduji tak 2-3 minuty. Policajti >tasene pistole, Predseda rval Karle neblbni! > , dyt te zastreli, ucitelka vrestela jak dyz ji vesi za koule. Tata > vidle nesklonil. Policajti s naprazenymi pistolemi pekne obloukem zady > pri zdi se vysourali ze stodoly, za nimi predseda s ucitelkou. Tata se > objal s mamou a my decka jsme se pridali. Hledaci pokladu se potichu > vytratili z baraku. > >Kolik chybelo, a z nehrdiny byl hrdina, nebo naopak, z nehrdiny vrah? A >vrah by byl vlastnì kdo? Chlap s vidlemi, nebo ten policajt co miril >pistoli? Chvala bohu nebyl vrahem nikdo. Ale otec byl hrdina zcela jistì. >Protoze vidle nevrazil. Kdo mi neveri, at si pujci americky film Sedm >statecnych. > >Ano, Tata byl hrdina protoze nezabil. A Masinove jsou pro me hrdinove, i >kdyz zabili. Kazdy, kdo i jen trosku pustil komancum zilkou je pro me >hrdina. Ano, v te silene dobe hrdina! Peniciline, zde je Rhodos, zde skákej... >