Jsem potěšen, že se ve věci Vladimíra Hučína podařilo zabránit zjevné nezákonnosti a exponenti bývalé nomenklatury neprosadili své záměry. Mám ale pocit, že v celé kauze je daleko více důvodů ke smutku, než k radosti. Jestliže Vladimíra Hučína obhajovali renomovaní právníci, jednání probíhalo za značné pozornosti sdělovacích prostředků i veřejnosti a přesto bylo k osvobozujícímu rozhodnutí potřeba několika let, jde jistě o případ velice nestandardní. Kladu si otázku, jakou naději mají lidé, pokud se dostanou do konfliktu s bývalým pracovníkem StB (dnes působícím ve vysoce lukrativním "konkurzním prostředí"), který má jak mezi lidmi v orgánech činných v trestním řízení, tak i u soudů řadu dobrých a hlavně všeho schopných známých? Obávám se, že ve srovnání s Vladimírem Hučínem nepoměrně horší. Dočkají se někdy spravedlnosti i tito lidé ? FN.