FUNDAMENTÁLNÍM problémem naší demokracie, tedy i načich životů je to, že oproti exekutivě (vláda, ústřední úřady) a legislativy (obě komory parlamentu) naše třetí STÁTNÍ MOC, justice, je stále, tolik let po sametu, z 80% stále obsazena lidmi, kteří tam seděli a ROZHODOVALI již za komunismu.

Dalším smutným a nesmírně škodlivým dědictvím komunismu je oproti Západu neuvěřitelně, 3 až 4-krát vyššší FEMINIZIZACE naší justice (celkově ze 72%, v případě opatrovnických senátů soudů prvního stupně nedakto 100%)

Kdyby byla vláda a parlamet stále takto exkomunistický, bylo by to netolerovatelníé, byla by zase REVOLUCE. Justici to ale stále nějak prochází, navíc chráněná, řekněme že dobře míněnou DEFINITIVOU.

Jakému druhu lidí komunismus "svěřoval výkon socialistické spravedlnosti"? Ty nemusely (neb zase ze 72% jsou to ženy) MYSLET LOGICKY, KOMPLEXNĚ, NEZÁVISLE, musely být spolehlivé, většinou členky KSČ, naučené postupovat podle mustru, v opodstatě jen lepší úřednice. Ikdyby