JUDr Krecek:
Musíme odmítnout Vaši představu, že by kolaboranti minulého režimu a spolupracovníci STB „dodnes působili ve vysokých a odpovědných funkcích v justici, policii a statní správě“ apod.. Tak tomu v žádném případě není.
---------------------------------------------------------------------------------
Nize jsem vas pane Krecku nazval oslem, po precteni clanku "Sobotka odvolal náměstka, který spolupracoval s StB" vas nazyvam oslem dvouhrbym.
http://lidovky.centrum.cz/domov/clanek.phtml?id=264851
Divim se ze clovek ktery nema ani trochu prehled co se deje v CR muze byt poslancem snemovny PCR.
Jiri Vanek
KPV z jiného úhlu pohledu – Praha Žofín 20.května 2004
Jan Šinágl
KPV – Konfederace politických vězňů ČR, uspořádala ve čtvrtek na Žofíně – Celorepublikové setkání. Motto: Květen měsíc obětí komunismu, naše cesta ke svobodě a pevné demokracii v Evropě. Bylo mi ctí se tohoto setkání zúčastnit. Zažil jsem při něm mnoho krásného při setkání s nádhernými lidmi, i méně krásného. Z pozvaných veřejných představitelů se zúčastnili prezident Václav Klaus, ministr zahraničí Cyril Svoboda, za ODS pan Topolánek, za Lidovce pan Kalousek a za ČSSD paní Součková a další výšky české politiky. Jmenovaným bylo uděleno slovo v rámci programu. Zde je můj úhel pohledu na toto setkání.
Přítomnost stovek politických vězňů budila úctu a soucit zároveň – stárnoucí, mnozí unavení a zklamaní polistopadovým vývojem české společnosti. Za tento vývoj rozhodně nebojovali a netrpěli. Projevy politických představitelů nebyly nijak vyjímečné. Před rokem na stejném místě pronesli téměř identická slova – ve čtvrtek působila formálně. Vnímal jsem přítomnost těchto politiků, kteří nesou velkou odpovědnost za vývoj ČR po listopadu 1989, i za dnešní stav společnosti, za velmi netaktní, nemravnou a urážející.
Pan prezident už dávno nehovoří o nebezpečí komunismu, ale o „jiném nebezpečí“ z jiné země a pod jiným praporem. Nelze se divit. Vlajku EU vlající nad Hradčany by vnímal stejně, jako vlajku bývalého Sovětského svazu. Nedávno to prohlásil. Nikoho pak nepřekvapí, že byl kdysi schopen navštívit v Bělehradě válečného zločince Slobodana Miloševiče. Dodávám, že všichni v sále nevstávali a netleskali, na což pan prezident také patřičně zareagoval.
Projev paní Součkové na mne působil podobně jako projev Jiřiny Švorcové letos 1.května na Letenské pláni při oslavách KSČM. Bývalá ministryně zdravotnictví prohlásila nedávno v případě firmy DIAG HUMAN, že má svědky. . . - šlo o stamilióny korun. Dnes, na otázku kde jsou, odpovídá, že již není ministryní a není to její problém. Vskutku vysoká míra odpovědnosti za stát od poslankyně PS PČR. Takovýto a podobní lidé řečnili k bývalým politickým vězňům. Bylo dobře, že mnozí už špatně slyší a snad z toho důvodu i hůře chápou. Pan generál Radovan Procházka, přizvaný vedením KPV jako moderátor setkání, na rozdíl od pana prezidenta hovořil o boji proti komunismu a komunistům. Ale i on má poněkud divné představy o tom, co mělo a má být bojem?
Seděl jsem vedle pana Milana Paumera, spolubojovníka bratří Mašínů, se kterými se po třech letech ozbrojeného odboje v týlu komunismu, v roce1953 probil ze zadrátovaného Československa na svobodný Západ. Obávám se, že ačkoli jsme toho moc nenamluvili, měli jsme velmi podobné myšlenky a postoje. Vzpomněl jsem si na pana Vladimíra Hučína a jeho boj proti komunismu, který začal před více jak 30 lety a stále pokračuje. Je členem pobočky KPV v Přerově. Nedávno mu v Brně nebylo umožněno vystoupení při podobném setkání na tzv. „malém Žofíně“. Do Prahy nemohl přijet. Nedělal jsem si iluze, že by mně bylo dovoleno přistoupit k mikrofonu. Rozdal jsem alespoň několika politikům petici za veřejný soud s kpt. Vladimírem Hučínem a otevřené dopisy prezidentovi ČR a ministrovi spravedlnosti. Přesto jsem čekal na vhodný okamžik, co kdyby si někdo vzpomněl - v této atmosféře neupřímného tęt ā tęt - na nedávno odsouzeného Vladimíra Hučína?
Vhodný okamžik nastal při oznámení předčasného odchodu pana prezidenta (vskutku ukázkové vyjádření upřímnosti jeho vztahu k politickým vězňům, hodina byla panu prezidentovi moc). Tak mne napadlo, kolik hodin asi pan president věnuje svému oblíbenému tenisu? V momentě, kdy se na něho všichni soustředili, aby se s ním vyfotografovali a ulovili podpis do památníku, přistoupil jsem k mikrofonu a nad hlavou stojícího pana prezidenta jsem jemu i všem přítomným připomenul, že boj proti komunistům a negativním následkům jejich totality pro společnost v ČR, o kterých tak okázale všichni mluví, zdaleka není u konce. Upozornil jsem na případ kpt. Vladimíra Hučína a omluvil se s tím, že nemám jinou volbu. Generál Procházka nadšen nebyl, ani paní Naďa Kavalírová, předsedkyně KPV. Byl jsem poučen, že takto „nekultivovaně“ a „ilegálně“ si nelze brát slovo. Měl jsem se předem ohlásit. Ve skutečně demokratických poměrech bych to zcela jistě udělal.
Vzal jsem si stejným způsobem slovo ještě při odchodu, abych oznámil termíny konání dalších soudů s kpt. Vladimírem Hučínem a řekl, co jsem říci chtěl. Pan polistopadový generál policie Procházka si zahrál na někdejšího mládežníka, dnešního šéfa publicistiky ČRo Radiožurnálu, Jana Pokorného a snažil se mi odpojit mikrofon. To se mu sice zdařilo, ale až poté, kdy jsem již řekl, co bylo třeba. Inu pan generál má již svá léta a tak mi dal co proto alespoň slovně. Vše je natočeno na video a jistě i mnohé nafotografováno – média opět mlčela.
Osobní zkušenost i z minulosti mě utvrzuje v názoru, že s politickými vězni je vedením státu i vedením konfederace manipulováno. Děje se tak v zájmu mocných - podle motta: Zde máte pár drobných, klaďte si v poklidu věnce, ale moc se neozývejte. K vládě, správě věcí veřejných ani jinam vás stejně nepustíme – my už si zařídíme, co nám je třeba. Pan polistopadový policejní generál Procházka pronesl plamenné řeči o „všech, kteří bojovali, a proto prý nejsou a nesmí se cítit obětmi“. Mé dokumenty o kpt. Vladimíru Hučínovi však odmítl přijmout – proč asi?
Samozřejmě je to vše i o chtěném a možném stárnoucích a životem unavených lidí, kteří si takové stáří, životní podmínky, „úctu“ vládnoucích a vysmátost bývalých komunistických trýznitelů - opravdu, ale opravdu, pane prezidente, nezasloužili.
--------------------------------------------------------------------------------------
Vice o politicky pronasledovanym kpt. Vladimirem Hucinem:
http://www.geocities.com/gvanek2000/Kryl1.html
http://www.freewebs.com/vanek/index.htm
--------------------------------------------------------------------------------------
• Stanislav
Křeček (ČSSD) v roce 1998 přiznal, že používal neprávem
titul JUDr.
"V okamžiku, kdy se to provalilo s Kalvodou a
ukázalo se, že to lidem vadí, přestal jsem titul používat. Vzdát se
poslaneckého mandátu? V žádném případě."¨
--------------------------------------------------------------------------------------
Pane Krecek,
nemam jinou moznost nez vas nazvat oslem ktery nevi ze treti odboj jeste neskoncil. A nechte si rady o tom jak kdo komu dela ostudu. Ostudu delate predevsim vy
a vam podobni nenazrani krecci v parlamentu kteri soustavne porusuji zakony Ceske republiky. Rika vam neco "Zakon o zlocinosti komunismu"? Nerika, co?
A co rikate vy jeden pravniku na vyrok Mgr. Strojvedouciho kdyz prohlasil v televizi "ze se jeste budeme divit co na Hucina vi". Dva roky je vlacen Hucin po bolsevickych (podle vas demokratickych) a Mgr Strojvedouci se nestacil za dva roky omluvit ze verejne svym blabolem neprimo ovlivnoval soudce.
Nikdo po vas nechce abyste zasahovali do soudu s Hucinem, jen zadame aby soud byl verejny. Nic vic, nic min.
Jiri Vanek
PS: Ctvrty odboj nastane az vypukne revoluce, ne sametova ale lidova. Az uslysite cinkani klacku, najde cas kdy se odeberete do duchodu ktery nebude vetsi nez duchod
dnesniho zivoriciho obcana.
JUDr. Stanislav Křeček
Poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
V Praze dne 19. května 2004
Naše čj.: OP/401/2004
Vážený pane,
Odpověď na můj dopis, ve kterém jsem vyjádřil stanovisko petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,mě bohužel nikterak nepřekvapil.
Odpovídá v zásadě Vašim projevům navenek. Ničemu nerozumíte, neznáte realitu, ve které se pohybujete a jste jen plný nenávisti.
Malý příklad: můj syn se nejmenuje Jan a anarchista Jan Křeček není mým synem.Právníkem jsem od roku 1970, kdy jsem byl promován na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Titul s touto skutečností nikterak nesouvisí. Neplatím žádné sociální nájemné, ale v bytě, který užívám mnoho desítek let, platím tak, jak je moje zákonná povinnost.
Pokud bych si položil otázku, jak se Vy a Vám podobní lišíte od komunistů, musím si odpovědět, že nijak. Nenávidíte současný demokratický řád, dokonce se chystáte proti němu aktivně vystoupit (hovoříte o IV.odboji), nerespektujete platné zákony, které neuznáváte, a chcete, aby politická moc zasahovala do soudního rozhodnutí.
Vážený pane, jistě se Vám to nebude líbit, ale skutečným členům III.odboje, tj. těm, kteří skutečně proti totalitě bojovali a nyní se radují ze svobodného života v demokratické zemi, děláte jen ostudu.
V úctě
JUDr. Stanislav Křeček
vlastnoruční podpis
Vážený pan
Jan Šinágl
Nejedlých 335
267 53 Žebrák
P.S.
Doslovný přepis originálu. J.Š.
JUDr. Stanislav Křeček
Poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
V Praze dne 3. května 2004
Naše čj.: OP/380/2004
Vážený pane předsedo petičního výboru,
petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR obdržel Vaši petici nazvanou „Vážení občané, požadujeme veřejný soud s panem Vladimírem Hučínem“ a řadu dalších písemností, včetně dopisů předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, PhDr. Lubomíru Zaorálkovi, které se k této věci vztahují. Petičním výborem PS PČR jsem byl pověřen vypracovat na tuto petici odpověď.
Petiční výbor PS PČR se necítí oprávněn vyjadřovat se k Vašemu názoru na osobnost Vladimíra Hučína, týkající se jeho charakterových vlastností. Naléhavě si však dovoluje členy petičního výboru občanů upozornit na skutečnost, že jedním ze základních znaků totalitního režimu je zasahování politické moci do práce nezávislých soudů. Petiční výbor PS PČR s politováním konstatuje, že právě petice a další písemnosti, které k případu Vladimíra Hučína dostává, nesměřují k ničemu jinému, než k tomu, aby ústavní činitelé a funkcionáři zastupitelských sborů zasahovali do způsobu, jakým je soudní řízení s Vladimírem Hučínem vedeno. Velmi nás překvapuje, že lidé, kteří se považují za příslušníky 3. odboje, a tedy aktivně vystupovali proti totalitnímu režimu, v současné době požadují, aby docházelo k politickému ovlivňování soudu. Pro nás, jako poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zvolených ve svobodných volbách, je takovýto postup zcela vyloučen.
Přes všechny chyby, které se soudy v současné době dopouštějí a přes kritiku soudnictví, která zaznívá i v Poslanecké sněmovně PČR, považujeme soudy za nezávislé orgány, do jejichž pravomoci v konkrétních věcech není nikdo oprávněn zasahovat. Musíme odmítnout Vaši představu, že by kolaboranti minulého režimu a spolupracovníci STB „dodnes působili ve vysokých a odpovědných funkcích v justici, policii a statní správě“ apod.. Tak tomu v žádném případě není.
Pokud jde o vyloučení veřejnosti při projednávání věci Vladimíra Hučína, jsme přesvědčeni, že toto procesní opatření je výlučně v pravomoci soudu a zdá se nám být v celku pochopitelné, pokud Vladimír Hučín byl pracovníkem BIS, kde se s utajovanými skutečnostmi běžně pracuje.
Lituji, že Vám nemůžeme podat lepší právu.
V úctě
JUDr. Stanislav Křeček
vlastnoruční podpis
kopie:
PV PS PČR
Vážený pan
Jan Šinágl
Nejedlých 335
267 53 Žebrák
Odesílatel: Jan Šinágl, Nejedlých 335, 267 53 Žebrák
Petiční výbor - PS PČR
JUDr. Stanislav Křeček
Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
Vaše čj.: OP/401/2004
Odpověď na Váš dopis – veřejný dopis
Žebrák 24. květen 2004
Vážený pane poslanče,
děkuji Vám za Váš dopis ze dne 19.května 2004. Ani mne Vaše odpověď nepřekvapila. Nejsem plný nenávisti, ale plný obav o budoucnost této země, jsou-li v jejím vedení i dnes lidé, kteří myslí, argumentují a jednají tak jako Vy a jak bylo běžné i za dřívějšího komunistického režimu. Jste právník, mluvíte nepravdu a matete veřejnost – a to jste prosím poslancem PS PČR.
Obávám se, že skutečnou realitu vnímám velmi reálně na rozdíl od Vás. Nemohu posoudit je-li to deformací Vašeho myšlení a hodnot, či záměrný postoj k udržení Vašeho postavení ve společnosti. Určitou deformaci vnímání hodnot u Vás nelze vyloučit, když jak sám uvádíte jste absolvoval právnické studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde jste byl v roce 1970 promován. Víme jaká to byla doba a víme, kdo mohl a zvláště na této fakultě a v této době studovat. Bohužel je touto nepřirozenou, ale dobou a jejím vývojem do určité míry přirozenou deformací, postižena stále ještě značná část české společnosti. Nemohu Vám to vyčítat, to by bylo nespravedlivé. Mohl jsem tyto hodnoty poznat a prožít důkladněji než Vy. Neříci též nemohu, vzhledem k tomu, že jste voleným občanem zákonodárcem a tudíž viditelným reprezentantem hodnot, které slušní občané očekávají jako normu, příklad a které Vy máte ctít.
V době, kdy Vy jste studoval práva na Univerzitě Karlově se jiný právník v Polsku sebeupálil na protest proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jmenoval se Ryszard Siwiec. Bylo mu 59 let. Obětoval svůj život, jako o čtyři měsíce později Jan Palach, za hodnoty, za které je třeba i dnes bohužel stále ještě bojovat. Vy jste Vaším studiem na ctihodné Karlově Univerzitě rozhodně tyto hodnoty nepodpořil a nepodporujete je svými postoji ani dnes.
Právě proto že ctím nade vše svobodu člověka a demokracii, musím se dnes v České republice ozývat i za ty, kteří by tak rádi činili, ale kteří se bojí, neví, či už nemají sílu. Je jich stále více, díky politice po roce 1989 a jejím následkům. To je i Vaše práce a Vaše odpovědnost. Pracuji pro občany a budoucnost této země. Žiji ze svých peněz a nemyslím, že bych po sobě zanechával práci v té kvalitě, jak vy naznačujete. To co zde dnes v České republice je není svoboda, demokracie a právní stát, jak Vy tvrdíte. K hodnotám, které ctí svobodní a demokratičtí občané zřejmě těžko kdy dospějete i když bych Vám to přál. Pokud tvrdíte, že se svým myšlením a chováním ničím neliším od komunistů, respektuji Váš názor. Mne těší, že je stále více těch, kteří mají názor poněkud jiný. Mým rodičům tato fašistická ideologie zničila životy a ovlivnila život můj i mé sestry. A jak Vašim rodičům a Vašim sourozencům?
Pokud se některá fakta z mého předešlého dopisu Vám nezakládají na pravdě, tak se tímto samozřejmě omlouvám a dávám Vaše tvrzení na vědomí oslovené veřejnosti – nebylo to vědomým úmyslem.
V úctě k Vaší funkci
Jan Šinágl v.r.