|
15.7.
PARDUBICE I : K estébáckým svazkům
Ota Ulč
Dnes
již zesnulý pražský týdeník Reportér před tuctem let (čili 1992)
uveřejnil "Můj neúspěšný pokus stát se estébáckým fízlem"
-- provokativně tak nazvané sdělení o zkušenosti s Václavem
Králíkem, špionem profesionálem, s oficiální vizitkou prvního
tajemníka mise ČSSR při OSN v New Yorku.
Po fiasku vědeckého
socialismu a rozkladu tábora míru, v bývalé Dederónii došlo k
otevření archivů - kilometrů udavačských fasciklů, které STASI,
tamější tajná policie, nashromáždila s pověstnou teutonskou
pečlivostí. Nahlédnuvší veřejnost pak zažila mnohá nemilá
překvapení o iniciativách manželů, udávajících jeden druhého, o
dětech udávajících rodiče a též naopak.
V naší sametové otčině
se nikdo k takovému kroku neměl. Ale ani národ, zdá se, po
odhalení takových tajemství příliš nedychtil. Řada lidí se mi
dušovala, že vědět to nechtějí, špinit s něčím takovým se nebudou.
Lepší nedotčené iluze než realistické zklamání. Já se ale tuze
zajímal zvědět o jedovatých iniciativách kamarádů, kdo se jak
přičinil o mé přidělení k jednotkám Černých baronů, ověřit si
podrobnosti s provokatéry, které na mě soudruzi nasadili během mé
milosrdně krátké kariéry okresního soudce v českém pohraničí. A co
stát měl za lubem po mém úspěšném ilegálním vykličkování ze země,
když jsem "zradil v plné nahotě"-- téměř to poetickými
slovy estébáka Buřiče, který se mému bratrovi zaručoval, že budu
lapen, zpět si mě přivlečou a přísný, leč spravedlivý trest mě
nemine. Kolik takové snahy se tehdy vyvinulo, to mě také zajímalo.
Po značně dlouhém váhání , sametový stát se rozhoupal a vydal
zákon č.140/1996 o zpřístupnění svazků bývalé Státní bezpečnosti.
Svazky údajně vedla StB na podezřelé osoby (PO) a nepřátelské
osoby (NO). Osoba oprávněná si mohla podat žádost o zveřejnění
šest měsíců po 1.prosinci 1996, když zákon nabyl účinnosti. Což
jsem hned (1.června 1997) učinil. Do Prahy na Ministerstvo vnitra
jsem odeslal kopii rodného listu, doklad o někdejším státním
občanství, notářsky ověřeno -- což ovšem nestačilo, další tedy
papírů shánění a dodávání, jak zřejmě nelze jinak.
V říjnu 1997
jsem obdržel odpověd: "K Vaší osobě je Ministerstvem vnitra
evidován osobní svazek, který však již není v současné době k
dispozici, neboť byl v minulosti zničen." Registrační číslo
20059, datum registrace 02.11.1976, krycí jméno "Obchodník
III" - dost tedy nepatřičné krytí. Datum zničení: jen tečky,
prázdný prostor.
Takže jsem namydlen. Co se pokusit o
nahlédnutí do tvrze méně než regulérní cestou? Právě to jsem
učinil kontaktem na známého, který vysedával v komisi vyšetřující
komunistické zločiny (dřív než po opakované zkušenosti o nezájmu
cokoliv užitečného vyšetřit, dalšího tam vysedávání zanechal).
Dotyčný v mém případě zjistil, že StB na mě založila sedm svazků,
z nichž šest bylo buď zničeno nebo odklizeno neznámými osobami
neznámo kam. Sedmý svazek vytvořila rozvědka, z něhož ochotný
všetečný přítel se ledacos zajímavého dozvěděl.
Jenže tehdy se
na svazek rozvědky odtajnění nevztahovalo. Načež uplynulo pět let
a zřejmě došlo ke změně, neboť v roce 2002 se mi stát znovu ozval:
"Sděluji, že k Vaší osobě je Ministerstvem vnitra evidován a
archivován osobní svazek, který Vám bude na základě tohoto zákona
zpřístupněn."
Znovu jsem tedy zažádal a potřebné
(nepotřebné) papíry předložil. Dopis MV odeslaný letecky
doporučeně 27.června 2002 dorazil do USA 29.července, s
vyrozuměním,že přesně ten den se mi umožňuje v Pardubicicích do
mého svazku nahlédnout. Ejhle, Kafkův Zámek, řekl jsem si a
e-mailem zareagoval s vysvětlením,že ono předmětné odpoledne se
nemohu dostavit na opačný břeh Atlantiku a ještě dál. Přišla ale
promptní ochotná odpověď -- podepsán Ing.Václav Slejška, MVCRP
Pardubice -- že to nevadí, uskuteční se to někdy příště, až zas
přijedu do ČR, ať den předem jim zavolám.
Dle oficiální zprávy
(kterou jsem opsal z Lidových novin, 29.8.1997), od 1.září 1997 je
zpřístupněno zvláštní pracoviště Sekce ochrany utajovaných
skutečností a spisové služby Ministerstva vnitra. Svazků je
zachováno 60.000, žádostí prozatím podáno 10.000, zpracováno jich
je 3.000, u 410 zjištěna existence svazku, z toho 140 skartováno
či zničeno, takže k nahlédnutí jich je jen 270. Předpokládá se, že
denně bude moci do svazků nahlédnout 20 žadatelů. Prozatím jich
denně přijde 7 - tedy třetina kapacity. V provozu tohle bude asi
šest let. Mohl jsem se tedy dostavit až po předpokládaném vypršení
tohoto termínu.
Proč Pardubice -- město proslulé perníkem a
posléze i třaskavinami, teroristy oblíbeným semtexem, z nedalekého
sousedství? Rozhodně nedošlo k vybrání takové adresy se záměrem
rozproudit co největší zájem veřejnosti. Pravděpodobnější byl
předpoklad, že lokace spíš odradí. Neodrazen, na Florenci jsem si
ověřil, že neexistuje přímé autobusové spojení z Prahy, nutno
přesedat v Hradci Králové. Vlak ale jede přímo. Na nádraží bylo k
dispozici taxi, to mě dost dlouze vezlo do předměstí. Anonymní
budova, zvonek, vpuštěn dovnitř, tam mně bylo potěšením jednat s
dvěma příjemnými dámami.
Jedna mě odvedla do místnosti s aspoň
deseti stoly, na každém z nich počítač. Vložila do něj disketu a
poskytla instrukce, jak s aparátem zacházet. Budu chtít udělat
kopie -- pět korun za stránku?
Ano, ovšem. Což znamenalo, že
ona dobrá duše musela na 115 stran dát 115krát razítko "Zrušen
stupeň utajení" a připojit stejné množství svých podpisů.
Tuze jsem se jí omlouval za způsobení takové nepříjemnosti.
A
pustil se do seznamování. Jako první podivnost, o níž jsem už
slyšel od dřívějších návštěvníků Pardubic, bylo občasné
začerňování v textu. Tahle snaha totiž nedávala smysl: napsáno, že
můj otec vlastnil… a začerněno, že to byla autodílna.
Uvedena existence mého bratra a odstraněn rok jeho narození.
Zmíněn můj pražský spolužák na univerzitě, leč začerněno, že šlo o
univerzitu Karlovu. Na mé fotografii dlí černá páska přes
oči.
Všechna jména v textu jsou uvedena velkými písmeny, včetně
mého. Mnohde bylo místo pro jméno jen vytečkováno a jakási ruka
připsala velké U. Kromě razítka PŘÍSNĚ TAJNÉ na několika stránkách
vyšlehl rukou připsaný BLESK, což ovšem nevyvolávalo asociaci na
nynější nejpopulárnější bulvár, ale spíš na americkou zkratku ASAP
-- as soon as possible - fofrem, co nejrychleji.
V textu se
vyskytovaly nepřesnosti, s nimiž se ovšem dalo počítat. Tedy
profesor Bušek nikoliv Václav, ale Vratislav, nebyl jsem svědkem
na jeho svatbě, ale on na mé svatbě. Moje manželka není Japonka a
na rozdíl ode mně si nepotrpí na alkohol. Porodila syna a nikoliv
dceru. Z Egypta mi nepsal Pavel Šmok, ale Ladislav Smoček.
Takovéto tedy mouchy.
Estébácký žargon, komunikace v podivné
češtině, například s použitím výrazu "podstava" - snad
kágébácký rusismus: "Americké podstavy byly tvořeny s
dlouhodobou perspektivou, byly jemně dělány a také nám dávaly
efektivní informace." Takto doslova. Tato "podstava"
se vyskytuje několikrát a třeba se tím myslí proniknutí
nepřátelské rozvědky do vlastních řad. (Například obava podepsaná
šifrou HB, psaná slovensky: "Vychádzajúc z vášho záznamu, je
tu dosťnebezpečných momentov, které možu svedčiť o podstavě.")
Také několikrát je použito substantivum "proval", jímž
se asi míní "odhalení". (Týž Slovák se v jiné
souvislosti strachuje: "Vzhladom na minulosť Ulča, vyžaduje
sa velmi obozretné jednanie s ním, aby nedošlo k provalu.")
Matku
češtinu též obohacuje výraz "fotokamufl". (Měl jsem být
skrytě fotografován se záměrem kompromitace a nějak se jim to
zhatilo.)
"Nedoporučujeme tudíž násilné unikání."
Unikání?
Navržena mi "obstávka" korespondence, čímž
pak vznikl "záchyt." ("Vyhodnocení každého záchytu
PK zasílejte k našemu č.j….") "Záchyty -- dopisy
a pohlednice - zasílejte v originále, rozlepené na I.správu MV, 47
- správu. B-2. odbor, 1.odd., mjr.Soukal, linka 6561."
A
nám vzniká dost věrohodný dojem o nepříliš užitečném, racionálním
využívání zdrojů, jak tato velikánská organizace si počínala.
Lapala , otvírala, fotografovala, do spisu zakládala a
vyhodnocovala nejen dopisy mé, ale třeba i korespondenci mé
švagrové s její sestrou, kterou já vůbec neznal. Kvůli mě došlo k
blokaci korespondence lidí mně neznámých. Estébáci se obtěžovali s
kopiemi většího množství fotografií našeho tehdy ani ne
jednoročního potomka. Několikrát se tak do spisu dostal i
cirkusový panák Bozo - co asi ten měl za lubem?
V mém svazku se
též ocitl Záznam číslo 51, zaslaný na 1.správu FMV, který poslal
operativní pracovník Vaňásek, získal ho od agenta Rejži, že
"Pramen hovořil s Boženou Nesvedovou, která má syna Jaroslava
Neduhu v Rakousku a že byla za ním na návštěvě. Při této
příležitosti Nesvedová pramenu sdělila, že její syn Jaroslav
Neduha se snaží získat místo v Hlasu Ameriky." Zpráva
detajlně pokračuje, podepsal ji Náčelník 1.odd. 1c odboru kpt.
Kříž Václav, a vůbec nemá nic společného s mou osobou.
O mrhání
zdroji nás přesvědčí nahlédnutí na způsob komunikace uvnitř
estébáckého včelína. Jak lze trávit úřední dobu příděláváním
zbytečné práce. Biografické vyhodnocení pro Ministerstvo vnitra
1.správa-B, 2.odbor, podepsané Náčelníkem oblastního odboru 1.SMV
(pplk.Čech) se objeví ještě jednou, doslova přeložené do
slovenštiny, podpis nečitelný (snad Macháček. Za správnosť výpisu:
Zelenaj). Náčelník 4.odboru správy "A" (pplk.Chládek)
píše 2.odboru správy "B" k rukám s.Zelenaje. Několikrát
opakovaná žádost (vždy Bleskem, tolik se metaly) o provádění
lustrace v evidencích I.SMV, SEO, ZS, GŠ, MNO, FSPV, FKÚ, ÚOE,
T.S-SNB. U toho se vyžadoval čitelný podpis jednak pracovníka,
jednak náčelníka - a ty všechny vždy nečitelné. S jednou výjimkou
a tou byl zcela zřetelný náčelník jménem Lahoda.
Teď budeme
pokračovat, od povšechného hodnocení svazku se podíváme do terénu,
co a jak.
K O N E C
PARDUBICE
II : Informace o estebackych snahach
Ota
Ulc
"Pokud
se ve svazku vyskytne kryci jmeno agenta StB a je u neho zachovano
evidencni cislo, je mozne na miste pozadat o jeho ztotozneni,"
tvrdi predpis.
Nic takoveho jsem nepotreboval. Dotycni byli
snadno identifikovatelni, ted je predstavim. Prvni dva byli mi
spoluzaci na pravnicke fakulte v Praze, ve spisech uvedeni jako
"spolupracovnici", prvni z nich s krycim jmenem Brodsky.
Skutecnym jmenem JUDr.Jiri Majsajdr, nekdejsi osvetovy vedouci
druheho studijniho krouzku, ke kteremu jsem zrovna patril. Uz
tehdy byl clenem partaje, mel povest vnitraka, ale na rozdil od
nekolika nebezpecnych agresivnich svini, si nikterak viditelne
neliboval v likvidaci spoluzaku. Po promoci se dostal do
diplomacie a byl zrovna ve funkci ceskoslovenskeho konzula v USA,
kdyz jsem se potkali v New Yorku u soudu v roli svedku v teze
veci, lec se vzajemne se vylucujicimi stanovisky. Slo o prevod
snad milionoveho dedictvi z kapitalismu do socialismu, a vzesla
tedy otazka , zda dedic bude mit full use and benefit z tak
naramne pomlazky. Majsajdr jmenem statu se zarucoval o jeji
nedotknutelnosti, ja naopak jsem zduraznoval stav socialisticke
zakonnosti, kdy v pravnich zarukach byvaji vyjimky, diry,
pripominajici ementalsky syr. Dost komplikovana zalezitost s
precedencnim dopadem. Stat tehdy prohral, prevody se pozdrzely,
stat byl na me pravem nakvasen. (V nepravdepodobnem pripade, ze by
se nekdo o tuto problematiku dosud zajimal, k uzitku by mu mohl
byt muj clanek "Transfer of Inheritance," The American
Journal of Comparative Law, No.1, 1965.)
Brodsky - Majsajdr
"vytezen k ulozenym ukolum, k ukolovani nemel vyhrad.
(Zas.2/65 z N.Y. pro "K", podepsan Knotek) " Zpravu
o nasem setkani napsal objektivne, bez primesi ideologickeho
zatracovani, jak by se v te dobe snad dalo predpokladat. Jeho
kariera se dal kosatila, dotahl to na velvyslance v Bangladesi, ne
zrovna zavidenihodne adrese. Pred nekolika lety jsme se potkali na
tramvajove zastavce v Praze. Pratelsky me zdravil, spokojeny
vesely penzista, kdyz ne estebak, tak aspon poloestebak.
Druhy
ex-spoluzak - "spolupracovnik", krycim jmenem Adler,
jinak JUDr.Jaroslav Sodomka, za studii nestranik, inteligentni,
multilingvalni, lec burzoazniho puvodu, nevesticiho prilis strmou
karieru. Proto s prijemnym prekvapenim jsem ho v roce 1967 v
Montrealu na svetove vystave rozpoznal mezi ciniteli, vitajicimi
reckeho krale Konstantina do ceskoslovenskeho pavilonu, kde tehdy
se s velkym uspechem uvedla novinka Laterna Magica. Prilezitostne
jsem se k Sodomkovi proklestil, popili jsme vladni slivovici,
jeden z dalsich veceru prijel k nam do motelu, obsahle jsme si
popovidali a on o me pak napsal nemene obsahlou, ne ve vsem zcela
presnou estebackou zpravu. Vetu "Rikal, ze na rozdil od mnoha
Cechu neni rozpolcen, povazuje se za Americana a doba v CSSR
stravena je pro neho mrtva," jeji prijemce podtrhl. Sodomka
casem znacne uspel v advokacii, se svymi jazykovymi schopnostmi se
soustredil na zahranicni klientelu, je partnerem v predni firme,
par kroku od Prasne brany. Jednou, dvakrat jsem ho navstivil v
kancelari, nezdrave ztucnel, zmohutnel, nevim, jak a zda se mu
momentalne dari.
Ve svazku me prekvapila zprava o konferenci
STADEPU (chvili mi trvalo rozlustit toto ceske oznaceni State
Departmentu) v rijnu 1982, cili velmi kratce pred smrti Leonida
Brezneva. Pramen s krycim jmenem Michelin podal zpravu, zpresnenou
lichotivym adjektivem, ze Hodnoverna: "Na konferenci byla
podana rada navrhu na postup proti ZSS. Jeden z nich predlozil i
ULC. Podstatou jeho navrhu byl pry system pravidelneho zasilani
magnetofonovych kazet s aktualnimi informacemi do CSSR.
Predstavitele STADEPU vsak vsechny podobne navrhy odmitali jako
provokaci…. Jeden z aktivnich predstavitelu cs.emigrace v
New Yorku ULC, vyucujici pravo na jedne z americkych universit, je
jednim z clanku systemu, kterym je zajistovana distribuce
emigrantskeho casopisu "SVEDECTVI"do CSSR. "SVEDECTVI"
v celkovem mnozstvi asi 100 kusu dostava ULC pravidelne z Parize
primo od TIGRIDA. Kazdy casopis zabali do beznych propagacnich
americkych materialu o cestovnim ruchu tak, aby pri bezne
prohlidce zasilky nebyl casopis odhalen. Obalky opatruje adresami
v CSSR. Tento princip distribuce je pry velmi ucinny, nebot pry
asi 85% zasilek se dostane k adresatum."
Identitu tohoto
Michelina se mi podarilo zjistit az po roce 1989. Je to funkcionar
vyznamne exilove organizace, jehoz jmeno si necham pro sebe.
Sveril jsem se s nim ale F.B.I., aniz se viditelne neco stalo --
ze by snad ohrozilo jeho dalsi funkcionareni ci civilni karieru.
Vsak uz je po studene valce, v niz treba dubloval (= hral na obe
strany), ted prece mame jine starosti.
Vyskytlo se i nekolik
dalsich pramenu ci spis praminku. Napriklad z uzkeho kruhu
ucastniku konference SVU (Spolecnosti pro vedy a umeni) hlaseno:
"On a jeho pratele z K 231 pry maji dokumenty, ktere ziskali
kdyz K 231 jel naplno, jez svedci o tom, ze s.Indra, taj. UV KSC
za okupace spolupracoval s nacisty. Pri vhodne prilezitosti to
mohou pouzit." A k tomu rezident, ktery v New Yorku zpravu
prevzal, rukou pripsal: "Davam proto, aby soudruzi z vedeni
strany byli informovani jak tito darebaci uvazuji, a jak neustale
miri na rozbijeni vedeni strany, jeho jednoty."
Zvesti
typu jedna pani povidala: V Plzni povidal agent s krycim jmenem
Turek ridicimu organu, nadstrazmistru Slavikovi, predlozeno
nacelniku 3.oddeleni mjr.Matasovi a zaslano na 26.odbor k vyuziti,
"ze Ulc byl povolan do kancelare americkeho prezidenta a byl
jmenovan clenem poradniho soboru pro otazky narodni bezpecnosti."
To urcite! S cim ja bych jim mohl asi radit?
Bez udani pramene,
pplk.F.Krajicek, povereny nacelnik 17.odboru I. S-SNB, cestou I.
ZN I.S-SNB plk.ing.S. Viedenskeho 1.rijna 1986 oznamuje Odboru 31,
ze jsem osobnim pritelem byvaleho poradce prezidenta Cartera,
aktivnim fukcionarem a spolupracovnikem Hlasu Ameriky. "V
cervenci 1986 odjel ULC do CLR, kde pusobi jako expert pri naboru
cinskych studentu a stazistu do USA. ULC udrzuje v CLR styky s
nekterymi dulezitymi vladnimi ciniteli a s pracovniky Radia
Peking."
Takovehle svetoborne drby o ideologicke diverzi.
Posunme se od amateru k profesionalovi.
- - -
Ze zpravy
pplk.Cecha, nacelnika oblastniho odboru 1. SMV: " Na zaklade
uvedenych skutecnosti byl na jmenovaneho v r.1960 zaveden
pozorovaci svazek a to z tech duvodu, ze ze soustredenych poznatku
bylo podezreni, ze byl ziskan cizi zpravodajskou sluzbou ke
spionazni cinnosti. K provereni cinnosti Ulce v NSR byla provedena
kombinace za pouziti spol. KARLA, avsak proverka dopadla
negativne."
Zprava Brodskeho predana Knotkovi: "Hodnoceni:
V osobe Ulce se muze jednat o cloveka, ktery rizen CIA je ukolovan
ke styku s cs.obcany kteri prijizdeji do USA - viz jeho poznamka.
Jeho cinnost bude sledovana pomoci spolupr."
V davnem jiz
roce 1970 jsem se v Los Angeles podilel prednaskou na kongresu
A.A.S.S.S. (American Association for the Advancement of Slavic
Studies). Mezi posluchaci na me uprene hledel muz, k nemuz jsem se
po produkci priblizil. Na saku mel jmenovku VACLAV KRALIK, FIRST
SECRETARY, CZECHOSLOVAK MISSION, UNITED NATIONS, NEW YORK. Hele,
diplomat, jenz je zejmena necim jinym nez diplomatem. Prece
socialisticky stat nemel valuty na vyhazovani k vyletum pres
kontinent, jen tak poslouchat, co nejaci mudrcove povidaji.
Pristoupil jsem, vrele promluvil a soudruha pozval na vecer na
sklinku.
Soudruh okamzite prijal a misto sklinky to byly lahve
a misto vecera hned ono odpoledne. Ke mne do pokoje v Hiltonu
Kralik prispechal se sampanskym - tekutinou, kterou ja nerad,
zejmena v ruzovem provedeni. U naseho prvniho sezeni jsme se k
nicemu podstatnejsimu nedostali. Prvni tajemnik CSSR u OSN totiz
sumivy napoj nasaval prilis spesne, udelalo se mu nevolno a on se
mi tam zcela nediplomaticky pozvracel. Na chlupaty koberec Conrada
Hiltona.
"To mam z Indonesie, tam jsem si zkazil jatro,"
opakovane se omlouval. Jatro -- nikoliv jatra. Bodejt, cirhoza,
nemoc z povolani mnohych reprezentantu zemi tabora miru.
"Ale
to nic, stat se to muze kazdymu," konejsil jsem potrisneneho
provinilce.
Kongres trval par dni. Od zapadniho pobrezi jsme se
oba vraceli k vychodnimu. On do New York City, ja do Binghamtonu,
200 dal na sever.
Pro Prahu pseudodiplomat vypracoval zpravu o
osmi stranach plus dve strany dodatku. Ted to mam ve svazku, k
utvrzeni, ze Kralik, podepisujici se jmenem Kares, byl zkuseny
profesional, ktery aniz si delal poznamky ci by mel v kapse
magnetofon, si pamatoval radu detajlu, ktere jsem mu bez zabran
vyklopil. Vcetne pripravy a provedeni uteku spolu s kamaradem
lekarem Milosem Koenigem.
"Dnes pry sveho rozhodnuti
nelituje, byl by doma malym sesnerovanym provincnim urednickem s
pokroucenym hrbetem -- dnes pry je nekdo, ma sve povolani,
zajistenou budoucnost," referoval Kralik-Kares. Polichotil mi
tvrzenim, ze pry jsem "pohotovy, bystry, zajima se o kulturu,
muziku, vi o tom dost. Hovori bez zabran, dost pije. Na nekterych
momentech jsem se presvedcil, ze hovori pravdu (protoze znam dobre
kraj Plzen, ktery jsem z UV delal)."
Kralik predlozil
Navrh na dalsi postup:"Duvody zatim nemuzeme s jistotou
urcit.Musime pocitat se vsim -- je to ciste, mozny podstav a pod.
Motivy asi tyto
a) udrzet si otevrene dvere domu,
b) mit
moznost si popovidat s nekym z diplomatu a snad i ziskat nejakou
literaturu, informace,
c) mozna, ze neni politicky tak pevny
proti nam a tak vyrovnany se svym osudem, jak to ze sebe
dela.
Projevoval radost, ze me zasvecuje do zdejsich problemu;
v ramci normy jsem delal za sebe mene informovaneho nez ve
skutecnosti jsem a vyjadroval jsem spokojenost, ze jsem se s nim
seznamil. Pristi styk jsem nechal otevren, netlacil jsem na brzke
setkani. Nechaval jsem si umyslne cas abyste meli cas soustredit
poznatky a poslat mi to rijnovym kuryrem.
Navrhuji:
a)
Ihned provest obstavku korespondence U.
b) stahnout vsechny
mat. k nemu a zaslat to co by melo nejaky vyznam pro dalsi
rozpracovani.
c) pokusit se overit nektere veci a informace,
ktere sdelil; v teto souvislosti nedoporucuji zatim neco delat s
informaci Tigrid - pramen do UV. Je to vazna vec, pokusim se dal
overit.
d) V Plzni pracovat velmi jemne. Nevime jake ma
spojeni."
Kralik ukoncil svou zpravu doporucenim "Poslat
LK v rijnu vhodny kamufl - pokusime se dokumentovat jeho styk se
mou a vhodnou techniku, abych mohl alespon neco z rozhovoru
dokumentovat.
Prilohy: Vydani celkem 48,- dolaru (vecere),obed
obcerstveni - neco platil on."
Ja zatim doma v Binghamtonu
kontaktoval kamarada u F.B.I. (Federal Bureau of Investigation,
pokud by nekdo nevedel), aby mi krajana s chorym jatrem
prokadroval. Diagnoza vyznela takto: nejen ze estebak, ale jejich
sef v teto nasi velke zemi. Citil jsem se polichocen. Co mam
delat, jak si pocinat? Pry abych pokracoval se svou vrelosti.
S
sefem Kralikem jsme z me iniciativy uskutecnili nekolik znacne
dlouhych telefonatu. Na pristi ceste do New York City jsme si
domluvili zavaznou schuzku, z niz na posledni chvili z jeho
iniciativy seslo.
Prijel ale za mnou do Binghamtonu, za
okolnosti jako z malo originalni grotesky. Odpoledne jsem
predsedal seminari s tematikou Soviet Foreign Policy a zrovna jsme
probirali metody bolsevicke spionaze, kdyz o prestavce prisla
sekretarka se sdelenim, ze me tam hledal nejaky pan, jmeno nerekl,
ale anglicky ze mluvil s jeste tvrdsim slovanskym prizvukem nez
ja. Popsala Slovana, byl to nas Kralik. Takze jsem okamzite mohl
zactvu spravne pedagogicky k teoriii pridat par slov z praxe,
Komensky by mel radost.
A ze pry ten pan byl hodne nervozni,
dodala sekretarka.
Aby ne.V seminari jsem rozkosatil tema
diplomatickych imunit. Osoby akreditovane u velvyslanectvi maji
imunitu neomezenou. At provedou cokoliv, hrozi jim pouze vyhazov
ze zeme jako persona non grata. Kdyz ale slouzi u mezinarodni
organizace, plati jen imunita tzv.funkcni, zarucujici beztrestnost
pouze za cinnost souvisejici s vykonem legitimniho povolani. To,
co je mimo, je trestne. Kralikuv pripad.
Ze zpravy (9 stran
plus prilohy), kterou Kralik poslal do Prahy:
"23.11.jsem
odesel trasou jako do prace; na kontrole jsem nasedl do taxika,
ktereho jsem jeste 2x zmenil a odejel primo na autobusove nadrazi
na 9.Ave., odkud jsem za 10.min. odejel linkou N.Y. - Binghamton v
10,45 hod. Ve 14 hod. jsem byl jiz v B., odkud jsem odejel taxikem
k SUNY (State University of New York) a ubytoval jsem se na
ponekud zkomolene jmeno a adresu v Holliday Inn primo proti
SUNY.
Podezrele okolnosti a sledovani jsem nezjistil; moznost
kontroly byla tentokrat velmi dobra."
Nasledovaly podrobne
odstavce s nazvy "K vlastni schuzce obsahove" (popis
naseho domu, oddeleni politologie, studenti a profesori), "K
osobe, rodine, nove poznatky, upresneni" (kde Kralik krome
mnoheho dalsiho uvedl: "Nechal jsem jeho mluvit, otazkami
jsem diskusi reguloval podle mych potreb. Znovu se mi potvrdilo,
ze Ulc dost pije a potom dost mluvi. Styk se prohloubil a mam
kdykoliv otevrenou moznost mu zavolat a zajet za nim.")
Dalsi
odstavec "Doporucuji tento dalsi postup" obsahoval dve
varianty.
"I.varianta :
1. Pustit jeho manzelku k nam
(zde bych si od neho vyzadal informace, na jaky pas pojede, kdy
atd. - jasne by videl, ze pomaham v zarizeni viz atd. Aby se k nam
dostala); pouzit vsech ag.oper.prostredku abychom zjistili o jejim
pobytu co nejvic informaci.
2. Jeho zatim nepoustet k nam a
dohodnout s nim schuzku v Rakousku v dobe, co manzelka bude u nas,
nebo v Jugoslavii.
II. varianta:
- Pustit je oba k nam; jemu
stanovit podminky, ktere by musel dodrzet:
- on visum mimo pas
a nesmel by zde o tom mluvit, ze byl u nas
- nevyuzije tohoto
pobytu k nepratelske cinnosti proti nasemu statu.
Tato varianta
je samozrejme maximalni, ale kdyby vysla, byla by nejefektivnejsi,
proto ze
a) samotny fakt,ze by na to pristoupil by byl pro neho
urcitou kompromitaci a zavazkem vuci nam
b) nam by umoznil
pouziti vsech ag.oper. prostredku k odhaleni jeho kontaktu na
nasem uzemi, operativni technikou dokumentovat styk s nami, nahrat
rozhovory s nim atd.; to vse by byl dobry kompromit pro
budoucnost
c) nemuzeme ani podcenovat, ze by na neho mohl
positivne zapusobit pobyt u nas; zajimava by byla na tento nas
navrh reakce, a s jakymi
d) podminkami a pod. by prisel on, zda
by vubec prijal."
Z takovych navrhu bylo zretelne, ze
nemeli predevsim zajem me lapit a zalarovat, ale uzitecne pouzit.
Kralik pak formuloval sve "Zavery:
1) U. je jiz urcitym
zdrojem informaci z prostredi emigrace, o ktere mame zajem; jeho
moznosti nejsou zatim zdaleka vyuzity.
2) Nevime jeste uplne
presne co je jeho motivem zajmu styku se mnou; ve styku chce
pokracovat.
3) Musime pocitat s tim, ze U. tusi, nebo uz vi, ze
jsem pracovnik rozvedky.
4) Pocitat s tim, ze pokud uz s
Americany nedela, ze se do toho v urcite dobe mohou vlozit. S tim
pri dalsim rozpracovani musime pocitat, hlavne z hlediska
ukolovani, overovani informaci a pod.
5) Predpokladam, ze zatim
v tomto stadiu i v tom, co planujeme, nehrozi pro mne prime
nebezpeci ze strany US organu."
Do Kralikovy zpravy
nadrizeny organ vypsanou rukou vyjadroval sve reakce k jednotlivym
bodum: " Spravne!""Proverovali jsme? Provest!"
"Ihned provest! Dukladne kontrolovat!" "To znamena,
ze FBI o styky jiste vi!" "Dostali jsme to?"
"Zaslat pokyny, aby zatim vyckal dalsich pokynu po provereni
nekterych veci. Vse svedci k tomu, ze U. je se vsi
pravdepodobnosti agentem FBI!"
O pripravovanem "kamuflu"
ve svazku jiz nic neni, ale z jineho zdroje jsem se dozvedel, ze o
fotografovani a diskreditaci se pokusili, ale nejak se jim to
zvrtlo. Rovnez se nepovedlo potlacit vydani adresare SVU.
Na
rozdil od spiona Kralika -Karese, soudruzi v prazske centrale se
vyjadrovali s mensi profesionalitou, u emigrace neopomijeli
adjektivum, ze je zradna a ledacos meli popletene, jako napriklad
jejich predpoklad o mem motivu: pry mit pristup do CSSR, abych si
tim existencne pedagogicky polepsoval v USA. Tez tito velitele
projevovali sklony k verbalni uplavici a vnitropodnikovemu
zargonu. Zde je ukazka z jejich zpravy podepsane pouze sifrou LK -
HB/1/71:
"Jelikoz cely pripad ma mnoho nebezpecnych
momentu, postupujte v jednani obezretne a styk peclive legendujte
oficialnim zajmem o vztahy SM s US univerzitami. Nedoporucujeme
tudiz nasilne unikani. ..Jiz v pocatku styku s ULCEM jsou tudiz
nektere momenty, ktere mohou svedcit o tom, jak je rozebrano dale,
ze muze jit dokonce o podstavu, coz je hlavni forma cinnosti US
kontrarozvedky proti nam po obdobi temer desiti let. Podstavy byly
tvoreny s dlouhodobou perspektivou, byly jemne delany a take nam
davaly relativne efektivni informace. (Napr. ANCIK, OGAR, GAMA).
…
ULC se timto dela jednak rozvedne zajimavym a jednak
postupuje obdobne jako SKVORECKY a skupina cs.intelektualu na
torontske univerzite - fakulta slavistiky, o niz jsou neproverene
informace, ze je jednim z "mozkovych trustu" kanadske
ideodiverze proti CSSR….
Zcela neprirozene je ULCOVO
furiantstvi, ze nema z FBI strach, nebot ma zname v dem. strane.
…
Vzhledem k zavaznym signalum, ktere naznacuji, ze styk
s ULCEM je pod kontrolou FBI a ze ULC je se vsi pravdepodobnosti
agentem FBI, doporucuji styk s nim nevyhledavat a ocekavat, az sam
ULC se prihlasi. Pri dalsim styku z jeho strany neprovadejte unik
a volte zcela prirozenou kontrolni trasu pred setkanim. …
Na
pripadu ULC se nadale pracuje."
Nemeli
v tom ale prilis jednoty. Pplk.Frantisek Resler, nacelnik 2.odboru
I.spravy B ve sdeleni nazvanem "JUDr. Otto ULC - rozpracovani
na domaci bazi" Oblastnimu odboru I.spravy MV uvedl: "Cestou
nasi residentury jsme ziskali poznatky k jmenovanemu a jeho
postaveni formou osobniho styku naseho KP, ktery navazal pod
vhodnou legendou a je predpoklad, ze osobni styk s nim je mozno
nadale udrzovat a kultivovat. Po urcite dobe je mozno pocitat s
tim, ze z osobniho styku by bylo mozno prejit na styk duverny.
Lec
v dalsi komunikaci, tentokrat od pplk.Cecha, nacelnika oblastniho
odboru 1.spravy MV, adresovane Ministerstvu vnitra 1.sprava - B,
2.odbor, se dozvidame, ze "Pri projednavani pracovniho planu
naseho odboru po linii B/2, bylo nam sdeleno, ze vzhledem k vyvoji
ve styku s JUDr. Otto Ulcem nebude jeho rozpracovani nadale
aktivne provadeno."
Kralik profesional se zajistil temito
slovy: "Rozhodne by se mi nechtelo natlouct si na nem cumak.
Na druhe strane vsak, kdyz risk bude unosny, meli bychom toho
vyuzit."
Pak se v tom vsem vyznejte.
K O N E C
|