Odesílatel: Jan Šinágl, Nejedlých 335, 267 53 Žebrák
příjemce: Ústavní soud ČR
předseda JUDr. Pavel Rychetský
věc: žádost o poskytnutí informací
Žebrák 15.leden 2005
Vážený pane předsedo,
na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o Váš názor a poskytnutí informací:
Deník „PRÁVO“ dne 16.12.2004 na straně 6 zveřejnil článek „Ústavní soud zrušil část trestního řádu“. Každý musí být zděšen faktem, že náš Ústavní soud teprve až v roce 2004, tj. po 11 letech od platnosti Ústavy ČR, dospěl údajně k závěru (a to dokonce ne všemi ústavními soudci!!!), že občané by mohli mít právo na přezkoumání nezákonných rozhodnutí státních zástupců soudem.
Toto právo je však už zaručeno 11 let, a to jak čl. Ústavy č.1, tak čl. 90 Ústavy ČR, tak z čl. 36 a 38 Listiny práv a svobod, ale je i dávno zaručeno právem na soudní projednání, které je zakotveno v mezinárodních úmluvách (čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), ale i v mezinárodním paktu o občanských a politických právech (čl. 14).
Soudně přezkoumatelné musí být a jsou všechny nezákonné rozhodnutí státních zástupců a policistů, nikoli pouze nezákonné rozhodnutí o uložení pokuty.
ÚS ČR tedy po 11 letech veřejně doznal, že jeho soudci celých 11 let, odmítali řádně přezkoumat nezákonná rozhodnutí státních zástupců, policistů a jejich protiústavní praktiky.
O to alarmující je skutečnost, že ústavně zaručená práva občanům odpírá skupina soudců ÚS ČR, a to Stanislav Balík, Dagmar Lastovecká, Jiří Nykodým a Eliška Wágnerová, jak citoval deník „PRÁVO“. Mělo by následovat jejich okamžité odstoupení z funkcí – neprokazují odbornou a mravní úroveň hodnou funkce ústavního soudce!
Je neskutečné a amorální, když ústavnost porušují právě ústavní soudci, kteří mají být sami jejím ochráncem a být ji svojí osobnosti a charakterem hodni. Ústavní soud má být orgánem ochrany ústavnosti. Takovýmto jednáním ÚS důvěru veřejnosti v její ochranu rozhodně nebudí a nepodporuje.
Žádám proto, aby ÚS ČR podal veřejnosti tyto informace:
1) Jaký je celkový počet individuálních ústavních stížností proti rozhodnutí státních zástupců a policistů, které občané za posledních 11 let u ÚS podali a kolik z nich ÚS ČR odmítl?
2) Jakými konkrétními argumenty ÚS zdůvodňoval odmítnutí individuálních stížností (ústavních stížnosti) a nerespektování zaručených práv z čl. 1, čl. 90, Ústavy a práv zaručených mezinárodními úmluvami, kterými je ČR vázána.
Dále deník „PRÁVO“ na str. 4 uvedl článek „Ve Štrasburku uspěli částečně“, podle něho má ČR už po 24x v letošním roce uhradit škody za pomalé soudní řízení. Žádám o informace:
3) Jak ústavní soudci konkrétně zdůvodnili nezákonná rozhodnutí obecných soudů v rozhodnutí u manželů Bečvářových a proč jejich nezákonné a protiústavní rozhodnutí ÚS ČR nezrušil, když věděl, že jde o porušení práva na spravedlivý proces?
Vinu za odsouzení ČR ve Štrasburku bezesporu mají ústavní soudci, kteří sami porušují ústavnost. Žádám, aby způsobené škody uhradili v plné výši jejich původci, a aby soudní správa ÚS ČR zahájila od těchto soudců její vymáhání, nebo MF ČR, případně MS ČR a kancelář zástupce ČR před ESLP ve Štrasburku. Daňoví poplatníci by zcela jistě odmítli tyto trestuhodně způsobené škody, způsobené ústavními soudci, uhradit. Zpochybňuji výkon práce ústavních soudců a žádám další informace:
4) Kdo vlastně ve skutečnosti diktuje tak zjevně nekvalitní obsah rozhodnutí ÚS ČR, ústavní soudci, nebo jejich pomocníci (sekretářky apod.) a jakou kvalifikaci tyto pomocné síly mají? Logicky by tato rozhodnutí byla neplatná.
5) Zda předsedovi ÚS ČR mezinárodní soud ve Štrasburku – čeští úředníci – zasílají fotokopi individuálních stížností stěžovatelů, podaných u tohoto soudu ve Štrasburku a případně podle jakého platného předpisu?
Podle webových stránek Štrasburského výboru, dochází k podivným, nezákonným manipulacím s podanými stížnostmi ve Štrasburku.
Jako závěrečnou informaci žádám:
6) Zda-li jste si do budoucna, dnes jako předseda ÚS ČR, dříve předseda Legislativní rady vlády, pro sebe nepřipravil (v rámci tzv. opoziční smlouvy), usnesení vlády č. 488 ze dne 14.5.2001, kterým byl schválen protiústavní statut vládního zmocněnce pro zastupování před ESLP ve Štrasburku, ve které je v čl. 8 schválena nedovolená a očividně protiústavní spolupráce vládního zmocněnce (z MS ČR) s ÚS ČR?
Obsah tohoto čl. odporuje čl. 83 Ústavy ČR, kde se výslovně stanoví a je zaručeno, že Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.
Spolupráce ÚS ČR s MS nemůže schválit ani Parlament ČR, protože by to bylo v rozporu s nezávislostí soudu.
Podle výše uvedeného usnesení vlády ČR se stal ÚS ČR soudním orgánem porušování ochrany ústavnosti. Toto usnesení by mělo být co nejrychleji zrušeno vládou ČR, protože je protiústavní.
Podobně bylo protiústavní jmenování 17 absolventů VŠ SNB soudci ČR. Tito soudci spáchali trestný čin podvodu, poškozování cizích práv, zneužití pravomoci veřejného činitele – mimoto nesou občanskou odpovědnost za bezdůvodné obohacení, za plat bez zákonného jmenování.
Rovněž čl. 3 vládního usnesení je protiústavní (jmenování zmocněnce po předchozím projednání návrhu ministra spravedlnosti s předsedou ÚS ČR). Předsedovi ÚS nemůže ukládat úkoly vláda. Jde o zjevné kupčení s funkcemi ústavních činitelů podle politických dohod. Jedná se o protiústavní praxi v ČR. Údajně 90% občanů ČR nemá důvěru v soudy ČR ani v ÚS ČR!
Současný ÚS ČR se občanům jeví jako politický orgán, s výraznou totalitní orientací a vázaností na starý režim. Svědčí o tom i výběr nových ústavních soudců, politicky dosazených a takto vázaných. Dokonce jsou titíž soudci, orientováni na bývalý režim, jmenováni na dalších 10 let, tj. celých 20 let – se zřejmým záměrem prosazovat vůli dosazovatelů. Ústavní soudci by měli být voleni pouze na jedno volební období! Dokonce u ÚS ČR je tak zvrácená praxe, že funkce si spolu vyměnily bývalá ústavní soudkyně Iva Brožová, která odešla do funkce předsedkyně Nejvyššího soudu, a bývalá předsedkyně NS ČR, odešla do funkce místopředsedkyně ÚS ČR. Jde o kupčení a obchod s funkcemi ústavních soudců v rozporu s duchem Ústavy ČR.
Současný stav Ústavního soudu ČR je alarmující. Je obrazem katastrofálního stavu české justice. Kde jinde má začít jeho obnova, když ne u něho?
I Vy, pane předsedo, byste měl převzít, z titulu své funkce, za tento zemi ohrožující stav plnou odpovědnost, okamžitě odstoupit ze všech Vašich funkcí a přestat působit v justici ČR.
Očekávám Vaši brzkou odpověď a děkuji předem.
V úctě k Vašemu úřadu, k Vaší vysoké, nezástupné a neodejmutelné odpovědnosti
Jan Šinágl v.r.
Na vědomí:
President ČR, vláda ČR, poslanci a senátoři PS-PČR, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, veřejnost, soudní správa, redakce „PRÁVO“, česká a zahraniční média.