Přiznám se, že uslyším-li „v zájmu rozvoje, v rámci, ve jménu,, -naskočí mi husí kůže.
V zájmu koho, čeho je rozvoj uctíván jako modla , že má u nás dokonce i ministrestvo ?!
Rozvíjí se doprava -vyžaduje rozvoj- stavbu silnic, dálnic, mostů, rozvíjí se obchod, vyžaduje stavbu dalších a dalších super a hypermarketů, novodobých to chrámů dnes nade vše uctívaných božstev hojnosti , mamonu a marnivosti (marnosti?). Duše měst, ale i lidí se tak daří úspěšně válcovat nejen koly aut, ale i kolečky vozíků vrchovatě naložených (ne)potřebným zbožím za lákavé ceny, jež namnoze ani nepotřebujeme a ani nespotřebujeme. Rozvoji se tedy úspěšně daří vytlačovat z našich měst to, co jim po staletí dodávalo cosi zvláštního, čemu se dodnes říká GENIUS LOCI . To by ďábel nebyl ďáblem, kdyby se mu za měšec zlaťáků nepodařilo získat úpis krví! Úspěšně prodávají duše čertu a ďáblu i v našem městě. Před lety ještě MěNV rozhodl přebudovat starý městský hřbitov na park -ostatky mrtvých vykopali , náhrobky zrušili, zachovali jen několik hrobů -Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové a básníka Josefa Kamarýta, ale i ty jsou dnes v troskách . Rozvoji se nevyhnulo ani historické náměstí Žižkovo -ať na ně návštěvník vkročí z kterékoli uličky, první, co mu padne do oka, ale zakryje i výhled na některou památečnou budovu, je příšerná obří psí bouda. Je jen otázkou času, kdy ve jménu rozvoje padnou dva mohutné kaštany, rostoucí u kostela ode dne svatby bavorské princezny Sisi s císařem Franz-Josefem- třeba na další podzemní garáže.
Že bráním rozvoji? Že bych si přála, aby lidé skončili na stromech či v jeskyních? Ano, přála bych si to, ale nestane se tak -ony totiž žádné nebudou- ani stromy a ani jeskyně, nejvýš skončí na betonu a na billboardech .
Eva Clarová, Tábor
IMPRIMATUR