Exempla trahunt – říká staré latinské přísloví ...

Autor: BazMyslik <bazmyslik@napismi.cz>, TĂ©ma: Aktuálně došlo poštou, Zdroj: PUP BIS ČTK, Vydáno dne: 01. 12. 2006

Co kdybychom se poučili od našeho jižního souseda, který má strukturu soudnictví podobnou naší a který je již mnoho let v Evropské Unii? Bylo by to zcela v duchu a intencích názorů presidenta Klause!

Exempla trahunt

 
říká staré latinské přísloví, příklady táhnou. Dodám, alespoň by táhnout měly. Nedávno uveřejnil rakouský tisk tuto krátkou noticku:

„V roce 1994 byl  Peter Heidegger jako vrah mladé taxikářky Claudie Deubler (28) odsouzen k 20 letům vězení.  Odseděl si 2865 dní. V roce 2003 byl proces obnoven a soud Petera Heideggera osvobodil. Jako odškodnění mu Rakousko vyplatilo 950 000 Euro. Rakouská republika zastoupená ministerstvem spravedlnosti nyní požaduje od 5 policistů, kteří případ vyšetřovali, 100 000 euro. Důvod: nedbalá práce při vyšetřování. Proces má začít v březnu 2007.“ 

Česká polistopadová justice má, bohužel, pověst nevalnou. Náš stát, v dobrém úmyslu zamezit jakékoliv opakovaní politického zneužívání justice, vybavil soudy a další orgány činné v trestním řízení takovými pravomocemi a imunitami, že vznikl jakýsi stát ve státě, na který je dnes krátká nejen vláda,  parlament, ale i president republiky.

Co dělat? Sleduji již delší dobu ostudnou kauzu MUDr Uzunoglu, zorganizovanou naprosto zřetelně  kriminálními postkomunistickými strukturami v české policii. Kauza se táhne již přes 12 let a soudce Mgr. Vítězslav Rašík, který ji má již přes 5 let na stole, se vůbec nenamáhá ji ukončit.

Hlava našeho státu zastává názor, že všechny problémy privatizace a přechodu od socialistického řádu k demokratickému, pluralitnímu státu, vyřeší tržní a  monetární mechanizmy.

Co kdybychom se poučili od našeho jižního souseda, který má strukturu soudnictví podobnou naší a který je již mnoho let v Evropské Unii? Bylo by to zcela v duchu a intencích názorů presidenta Klause!

Hlavní svědek v kauze Uzunoglu se během půldruhého roku osmkrát nedostavil na předvolání soudu a soudce nepoužil skoro žádné z možností, které mu poskytuje zákon, aby tohoto svědka na hlavní líčení dostal: vysoké pokuty, předvedení, zadržení. Domnívám se, že by svědek měl být státním zástupcem obviněn nejen z maření soudního jednání a pohrdání soudem, ale i ze škod, které obžalovanému i českému státu svým jednáním  způsobil. Náklady na přípravu a přítomnost advokáta na jedno líčení mohou být přesně vyčísleny a dosahují až milionových částek. K těmto položkám přistupuje i finanční vyjádření času, který obžalovaný zbytečně ztratil. I tento čas lze poměrně přesné finančně ocenit. Navíc stojí každé hlavní líčení naše daňové poplatníky stovky tisíc korun. I tyto zbytečné výdaje by měl stát od hlavního svědka soudně vymáhat.

To ale není všechno: v průběhu 18 měsíců soudce Rašík nevyužil a ani nechtěl využívat prostředků, které mu zákon dává k přivedení svědka. Tím i soudce Rašík způsobil nejen obžalovanému, ale i našemu státu ohromnou hmotnou škodu, kterou by měl ze svého platu uhradit. V případě uznání odpovědnosti by se soudce mohl o úhradu této mnohamilionové částky podělit s hlavním  svědkem.

Soudce Rašík by však měl nést hmotnou odpovědnost vzhledem k obžalovanému i  ke státu ještě z jiného hlediska.

Místo aby nařídil hlavní líčení třeba na celý týden a mezi jednotlivými  hlavními líčeními přestávku na  několik málo týdnů, vyhlašuje s evidentně zlým úmyslem – nelze totiž věřit, že by soudce měl tak základní neznalosti  soudního řadu, který velice přesně stanoví jak mají být z hlediska tohoto řádu nařízena hlavní líčení - hlavní líčení nejvýše na dva dny a mezi nimi až několikaměsíční přestávky. I tento způsob vedení procesu prokazatelně poškozuje obžalovaného a přináší mu značné hmotné ztráty.

Dále. Jednací síň, kterou má k disposici soudce Rašík, je vybavena moderním počítačovým i  audio zařízením. Přesto soudce Rašík toto zařízení až do poslední doby nevyužíval a diktoval výpovědi svědků, obžalovaného i vystoupení advokátů ve svém podání. Tento předpotopní způsob vedení procesu  prodlužuje dobu konání hlavních líčení nejméně na dvojnásobek a tím zase působí hmotné škody nejen obžalovanému (honoráře advokátům, ztráty výdělku obžalovaného, morální škody), ale i daňovým poplatníkům.

Podobný přístup a hmotná odpovědnost justičních pracovníků (kterou by šlo řešit jednotlivými trestními oznámeními či civilně právními žalobami) by nepochybně podstatně urychlila a zkvalitnila naše soudnictví, ušetřila našemu státu ohromné částky na výdajích na soudnictví i na vysokých pokutách, které ČR musí za zdlouhavé soudní procedury musí stále častěji platit podle rozhodnutí Štrasburského soudu.

František Janouch

Autor je jaderný fyzik ,

zakladatel, předseda Nadace Charty 77