VZHŮRU NOHAMA
Zmátly mnohé ptáky tažné,
Leč není to jen náhoda,
Zmatena je celá příroda.
Nic už není jako dřív,
Vidět lze i květy bříz a jív,
Matka Země se tak otepluje,
Že kra jak hora v moři pluje.
Nepěkně se člověk chová,
Za vládce se považuje
Všeho tvorstva na Zemi,
Zákon její porušuje,
Dary krutě drancuje,
Poroučí i větru dešti,
Obrací i toky řečišť,
Mokřady zas vysušuje,
Rovnováhu narušuje,
Zvratům nestačí se divit.
Kdopak bude jednou lidi živit ??
Hloupé politiků kecy, sliby?
Kdo as napraví ty jejich chyby?
Lačni peněz, mamonu jsou chtiví!
Vše konají jen k svému prospěchu,
Co na tom , že jiní přijdou o střechu.
Ty hlupáku , ty jen daně plať,
A pak se nám z cesty ztrať!
Zapomněli na své sliby ,
Už neví o nich, žádný div,
Sami jen když mají plný břich!!
Na konci však nás všech putování
Boží čeká účtování.
Eva Clarová, Tábor