Z publikace Spolkového departementu pro vnější záležitosti (EDA/DFAE/DFA) Schweiz global 1/2004 - La Suisse et le monde 1/2004 - Svizzera oltre 1/2004
přeložil, a opoznámkoval, Vladimír Rott
Evropský soud pro lidská práva - Problémy a øe¹ení
TÉMA
EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA - PROBLÉMY A ŘEŠENÍ
Z publikace Spolkového departementu pro vnější
záležitosti (EDA/DFAE/DFA)
Schweiz global - La Suisse et le monde
- Svizzera oltre - 1/2004
přeložil, a opoznámkoval, Vladimír
Rott
OBSAH
EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA
ODKAZY A PRAMENY
Evropský soud pro lidská práva - Problémy a řešení
PŘED ZMĚNOU NEBO NA KONCI?
Arthur Mattli,
Ředitelství pro mezinárodní právo,
EDA/DFAE/DF
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) je obětí
vlastního úspěchu. Hrozí, že se udusí pod záplavou individuálních
stížností. Jenom důkladné změny mohou zabránit úpadku jeho významu
nebo dokonce jeho konci. Švýcarsko aktivně podporuje započatý
komplexní proces reforem a aktivně na nich spolupracuje.
U Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) je dnes podáno k
vyřízení na 65 000 stížností.
Jen v roce 2002 bylo podáno 34 500 individálních stížností, z
nichž bylo 17 915 prohlášeno za nepřípustné. Toho roku skončilo 97
procent všech případů rozhodnutím Soudu o
nenáležitosti/nepřípustnosti. Nadto se v minulém roce týkalo 65
procent 844 proneslých rozsudků takzvaných "opakovaných
případů", jako například stížností na nepřípustné trvání
soudních procesů v [diplomaticky řečeno] určitých státech.
Dá se předpokládat, že počet případů v nejbližší době dále
podstatně stoupne. Přes 800 milionů lidí v 45 zemích Rady Evropy má
dnes přístup k Soudu možností individuální stížnosti, pokud ta
splňuje určité požadavky (k tomu více v rámečku).
Žádná změna k lepšímu
Počet podaných stížností podstatně stoupnul již začátkem 80-tých
let. A přijetím nových členských států Rady Evropy se situace po roce
1990 ještě dále přiostřila. To vedlo v roce 1998 k první rozsáhlé
reformě, takzvanému Jedenáctému dodatkovému protokolu, který měl
přispět k transparentnějšímu a efektivnějšímu soudnictví - dosavadní
dva výbory Soudu nahradil stálý Soudní dvůr, s odpovídajícím
personálním obsazením.
Přesto počet nevyřízených případů stále stoupá, během posledních
pěti let o 130 procent. Že by se situace v dohledné době sama od sebe
zlepšila není pravděpodobné. Naopak, se stoupajícím vědomím o
Evropské konvenci o lidských právech (EKLP) v zemích střední a
východní Evropy roste počet stížností každým dnem. Trend stále
stoupající.
Dnes je možné sice uznat, že reforma před pěti lety byla nutná a
správná, ale zároveň je také nevyhnutelné přiznat, že je zcela
nepostačující a nemůže zaručit dobrý běh ESLP v blízké budoucnosti.
Přitom Soud hraje klíčovou roli v dodržování Konvence. Jeho
rozhodnutí jsou [ve vyspělých zemích, jako například] ve
Švýcarsku respektována nejen Spokovým soudem, veřejnou správou a
kantonálnímí soudy, ale ve stejné míře i advokáty a zájmovými
organizacemi.
Je paradoxem, že právě výdobytek individuální stížnosti, která je
často uváděna jako podstatný pokrok v ochraně lidských práv,
ochromuje chod Soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Reformy pod švýcarským vedením
Při vědomí vážné situace zadal 13. listopadu 2002 Ministerský
výbor Rady Evropy Řídícímu výboru pro lidská práva, aby předložil do
17. dubna 2003 konkrétní návrhy, jak zajistit účinnost Soudu. Řídící
výbor, vedený Švýcarem Philippe Boillatem, místoředitelem Spolkového
úřadu pro spravedlnost, předložil návrhy opatření ve třech oblastech.
Výbor [v daném čase] navrhl opatření na národních úrovních,
opatření týkající se Soudu a opatření zaručující výkon rozsudků. Tato
reforma byla projednávána ministry zahraničí členských zemí 14. a 15.
května 2003, kteří ji plně podpořili a zadali k provedení.
Základem reformy je vypracování doplňkového protokolu ke Konvenci
o lidských právech. Tento protokol bude Řídícím výborem do června
2004 projednán se všemi zúčastněnými stranami a vypracován v konečném
znění (viz také následující interview).
- Již v roce 1985 předložilo Švýcarsko na první ministerské
konferenci o lidských právech ve Vídni návrh ke sjednocení Komise a
Soudu pro lidská práva do jedné instituce, a tím zaujalo vedoucí
úlohu v tehdejší diskuzi o reformách. Nyní naše země, společně s
Německem, opět předkládá podstatné změny Konvence:
1. návrh postupu při prohlašování žádostí za nepřípustné
výbory Soudu
2. nové kritérium týkající se
předpokladů přípustnosti
(viz také následující interview).
Komplexní úkol
Práce na reformě dále komplikuje i možný přístup Evropské unie ke
Konvenci o lidských právech, jak předpokládá návrh ústavy EU. Pokud
by i tato část návrhu ústavy byla přijata, je nutné zohlednit tento
závazek EU v jednáních o reformě i v návrzích reformy Konvence a
Soudu pro lidská práva, aby nebylo reformy zase nutno reformovat, než
by bylo možné je uskutečnit.
Jestli a jak se podaří zajistit dobré fungování Soudu je ještě ne
až tak zcela jisté. K tomu je totiž zapotřebí obrovského úsilí,
skutečné politické vůle všech členských zemí Rady Evropy, aby bylo
možné zvládnout tento kompexní proces reforem v dohledné, vyměřené
době.
Neustále rostoucí počet individuálních stížností je pouze jen
jedním z problémů, které ochromují účinnost Soudu - v mnoha zemích
jsou rozhodnutí Soudu jen vlekle uskutečňována [pokud vůbec].
A nesourodé pojetí práva jako i velmi rozdílně žitá právní praxe v
členských zemích Rady Evropy jsou oblastmi podstatných problémů a
napětí, které je nutné řešit především v politickém dialogu a ne
pouze [jednotlivci] před Soudem ve Štrasburku.
Rámeček
EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA (ESLP)
ESLP je ústřední instance Rady Evropy, určená k
prosazovaní Evropské konvence o lidských právech a základních
svobodách. Před cestou do Štrasburku musí být vyčerpány všechny
národní právní prostředky.
Na Soud se může obrátit každý, kdo pokládá svá práva,
zaručená Konvencí, za porušená. K těmto právům náleží například právo
na život, zákaz mučení, právo na svobodu a bezpečnost, právo na
poctivý/čestný/spravedlivý [právní] proces, právo na respektování
soukromé a rodinné sféry, svoboda vyjadřování mínění, svoboda
vyznání, svoboda shromaždování, atd. Tedy ty hodnoty a zásady,
kterými se dnes vyznačují [moderní] pluralitní společnosti.
Tato práva, jako základní a minimální požadavky, nejen
určují moderní ústavy a zákonodárství, ale jsou i základními
konstruktivními prvky mírového uspořádání Evropy.
Evropský soud pro lidská práva - Problémy a řešení
OSVOBODIT OD BALASTU
Philippe Boillat v rozhovoru s Irčne Dietschi
Na procesu obnovy Evropského soudu pro lidská práva
(ESLP) se vyznačně podílí jeden Švýcar: Philippe Boillat,
místoředitel Spolkového úřadu pro spravedlnost, který předsedá Výboru
Rady Evropy pro reformu ESLP.
Pane Boillate, Výbor Rady Evropy pro reformu ESLP vypracoval pod
Vaším vedením návrhy k reformě ESLP. Které to jsou?
Jedná se o řadu navzájem vyvážených opatření. Zaprvé
jde o zjednodušený postup při projednávání velkého počtu patrně
nepřípustných případů jako i pro projednávání případů, které jsou
naopak zřejmě odůvodněné.
Dále jde o opatření, aby [všechny] členské státy [bez
výjimky] rozhodnutí soudu respektovaly a uváděly je v platnost.
Především ale musí každý z členských států [z těch,
které právo, ani lidská práva ještě nerespektují] udělat pořádek sám
u sebe, takže zasílání stížností do Štrasburku už nebude třeba. Každý
takový stát tedy musí svým občanům dát k diposici účinné právní
prostředky, aby se případná porušení lidských práv dala stíhat v
každém jednotlivém státě. Nadto je nutné přezkoušet, a pak i stále
systematicky přezkušovat, zákonodárství na jeho soulad s Konvencí o
lidských právech.
Dále chceme dosáhnout toho, aby ve všech zemích jak
veřejnost tak veřejná správa věděly co lidská práva jsou a co pro ně
znamenají.
Soud pro lidská práva chce také provést řadu vnitřních změn. Co
jste mu navrhli?
Je dobré si uvědomit, že 90 procent podaných stížností
nesplňuje požadavky na přípustnost. Někdy k Soudu docházejí papíry,
které jsou [slušně řečeno] velmi odbyté. Přesto musí být každý
jednotlivý dopis pečlivě zpracován.
Aby se soudkyně a soudci zase mohli koncentrovat na
soudcovskou činnost [jak je smyslem Soudu a jak tomu bylo v jeho
počátcích], navrhujeme systém "filtrů", v němž může
jednotlivý soudce, podporovám dvěma právnickými spolupracovníky,
prohlásit stížnost [pokud nesplňuje podmínky] za neoprávněnou.
Dále navrhujeme nové kriterium, které by ESLP umožnilo
odmítnout ty stížnosti, které z posouzení Soudu byly již dostatečně
prozkoumány na národní úrovni.
ESLP také dostává množství individuálních stížností,
které dnes jako jednotlivé musí projednávat, ale které se týkají jevu
obecnějších, jako například [příliš dlouhé] doby projednávání u
národních soudů. V takových případech navrhujem nové grémium, složené
ze tří soudců, které může rozhodnout ve věci společné mnoha
individuálním stížnostem. Takový, účinný, rozsudek pak bude možný
během několika [málo] měsíců [což je dnes prakticky znemožněné].
Jak to vypadá s uskutečňováním štrasburských rozsudků?
Opravdu je jedním ze zdrojů stížností skutečnost, že
členské země nerealizují dostatečně rychle rozhodnutí Soudu, nebo je
realizují jen částečně [v lepším případě]. Toto platí zejména tam,
kde rozhodnutí Soudu odkrývá systémové nedostatky v dotyčné zemi, a
kde by uplatnění rozsudku uvolnilo lavinu podobných stížností.
Navrhujeme, aby Výbor ministrů měl pravomoc
intervenovat proti takovým státům u Soudu, aby ten pak vyslovil
veřejnou důtku. To je, samozřejmě, neobyčejný návrh, který také
zřejmě [z hlediska států respektujících právo] bude zřídka nasazován.
Ale už jen taková možnost bude nutit [jisté] členské státy jednat
tak, aby nebyly veřejně odsouzeny.
Jaký je časový rozvrh reforem?
Naše doporučení předložíme Výboru ministrů v dubnu
2004. K doporučením patří také dodatkový protokol ke Konvenci o
lidských právech, který by musel být ratifikován 45 členskými státy.
To by mohlo trvat tak dva, tři roky. Ale i tady platí: čím dříve, tím
lépe. Vždyť záplava stížností ve Štrasburku neustále stoupá. Koncem
listopadu 2003 čekalo u Soudu 65 000 stížností na vyřízení. V roce
2004 očekává Soud 42 000 a v roce 2005 dokonce 46 000 nových
stížností. To jsou úděsná čísla!
Proč přístup EU ke Konvenci o lidských právech komplikuje proces
reforem?
Jedná se o komplexní otázky [složitých postupů při
hledání společných řešení]. Tady jde o to, najít způsob, jak EU může
ke Konvenci o lidských právech přistoupit, aniž by bylo třeba dalšího
doplňkového protokolu, neboť ten by zase musely odsouhlasit
parlamenty všech 45-ti členských zemí. Dobrá možnost je klauzule, jak
navrhujeme, kterou by bylo možné připojit už nyní, v rámci této
reformy, a která by zplnomocňovala Výbor ministrů uzavřít s EU
smlouvu o přistoupení ke Konvenci [až EU bude tak daleko]. Takový
postup by byl podstaně rychlejší a jednodušší.
Jakou roli hraje ESLP v Evropě a jejím uspořádání?
Význam Soudu pro lidská práva je stěžejní: Je nejvyšší
zárukou evropského veřejného pořádku (ordre public) a tím základní
jistotou demokracie pro 800 milionů lidí v Evropě. Vykonáváním své
soudní pravomoci rozhodujícím způsobem přispívá k vytváření takového
evropského prostoru, v kterém platí a jsou plně respektována lidská
práva.
To je něco, co si musíme znovu a znovu uvědomovat.
Evropský soud pro lidská práva - Problémy a řešení
ODKAZY A PRAMENY
- Evropský soud pro lidská práva:
-
echr.coe.int
-
Rada Evropy:
-
www.coe.int
-
Kdo a proč (z Vašeho pověření a z Vaší svobodné vůle) Vás
zastupuje v Radě Evropy a u Soudu pro lidská práva:
www.coe.int...
Zdroj k tématu "Evropský soud pro lidská práva - Problémy a
řešení":
Kdo a co je za tím:
Spolkový departement pro vnější
záležitosti - Eidgenössisches Departement für auswärtige
Angelegenheiten (EDA) - Département fédéral des affaires étrangčres
(DFAE) - Dipartimento federale degli affari esteri (DFAE) - Swiss
Federal Department of Foreign Affairs (DFA)
www.eda.admin.ch
Poznámka
- Na rozdíl od některých zemí je Spolková administrativa výkonnou
institucí občanů na spolkové úrovni. Tudíž na jejích stránkách
najdete informace o běhu demokracie ve Švýcarsku, o spoluúčasti
občanů na jejich věcech, jejich politických právech.
Zde jsou odkazy na články k tématu "Evropský soud
pro lidská práva - Problémy a řešení" v originále (ve všech
třech hlavních spolkových řečech):
-- (fr)
www.eda.admin.ch/eda/f...egmr.html
Se réformer ou disparaître
La Cour
européenne des droits de l’homme est victime de son propre
succčs. Elle risque d’étouffer sous l’avalanche de
requętes individuelles. Seule une réforme peut empęcher que la Cour
ne perde de son importance ou męme disparaisse. La Suisse soutient
activement le processus d’amélioration qui a été lancé.
par
Arthur Mattli, Direction du droit international public, DFAE
PDF
- ici l'article est ŕ votre disposition au format PDF
(84K):
www.eda.admin.ch/eda...04-05_CHG_f.pdf
Garantir l’efficacité de la Cour
Un
Suisse prend une part déterminante au processus de réforme de la Cour
européenne des droits de l’homme (Cour eur. DH). Il s’agit
de Philippe Boillat, sous-directeur de l’Office fédéral de la
justice, qui préside le comité du Conseil de l’Europe pour la
réforme de la Cour. Il nous parle de cette réforme.
par Irčne
Dietschi, Journaliste, Hägendorf SO
PDF - ici l'article
est ŕ votre disposition au format PDF
(22K):
www.eda.admin.ch/eda...06_CHG_f.pdf
-- (de)
www.eda.admin.ch/eda/g...egmr.html
Wende oder Ende?
Der Europäische
Gerichtshof für Menschenrechte (EGMR) ist Opfer seines eigenen
Erfolgs. Er droht unter dem Berg von Individualbeschwerden zu
ersticken. Nur eine Wende kann seinen Bedeutungsverlust oder gar sein
Ende verhindern. Die Schweiz unterstützt den angelaufenen
komplexen Reformprozess aktiv.
Ein Beitrag von Arthur Mattli,
Direktion für Völkerrecht, EDA
PDF - Hier steht Ihnen
der vollständige Artikel im PDF-Format zur Verfügung
(85K):
www.eda.admin.ch/eda/g...04-06_d_CHG.pdf
Vom Ballast befreien
Am Erneuerungsprozess
des Europäischen Gerichtshofes für Menschenrechte (EGMR)
ist ein Schweizer massgeblich beteiligt: Philippe Boillat,
Vizedirektor des Bundesamtes für Justiz, präsidiert den
Ausschuss des Europarates für die Reform des EGMR.
Ein
Beitrag von Irčne Dietschi, Journalistin, Hägendorf SO
PDF
- Hier steht Ihnen der vollständige Artikel im PDF-Format zur
Verfügung (22K):
www.eda.admin.ch/eda/g...06_d_CHG.pdf
-- (it)
www.eda.admin.ch/eda/i...egmr.html
Riformarsi o scomparire
La Corte europea dei
diritti dell’uomo č vittima del proprio successo. Corre il
rischio di soffocare sotto la valanga di richieste individuali.
Soltanto una riforma puň impedire che la Corte perda la propria
importanza o scompaia. La Svizzera sostiene attivamente il processo
di miglioramento che č stato promosso.
da Arthur Mattli, Direzione
del diritto internazionale pubblico, DFAE
PDF - Cliccare qui
per il testo completo in formato PDF
(77K):
www.eda.admin.ch/eda/i...04_01Chgl04-05_i.pdf
Sbarazzarsi del superfluo
Uno Svizzero
assume un ruolo determinante nel processo di riforma della Corte
europea dei diritti dell’uomo (Corte eur. DU). Si tratta di
Philippe Boillat, vicedirettore dell’Ufficio federale di
giustizia, che presiede il comitato del Consiglio dell’Europa
per la riforma della Corte. Ecco le sue impressioni in
quest’intervista.
Intervista: Irčne Dietschi, giornalista,
Hägendorf SO
PDF - Cliccare qui per il testo completo in
formato PDF (23K):
www.eda.admin.ch/eda/i...04_01Chgl6_i.pdf
EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA - PROBLÉMY A ŘEŠENÍ
