STÍŽNOSTI PROTI ČR U EVROPSKÉHO SOUDU KONČÍ V KOŠI

A n e b C h o b o t a i c e M a d e i a C z e c h

Když občané, v zastoupení neziskovou nestátní organizací Sdružení na ochranu práv občanů 2, Radikální frakce /SOPO 2, RF/, obdrželi od Evropského Soudu pro lidská práva ve Štrasburku /ECHR/ stejné dopisy a toliko oznamující, že o jejich stížnosti již bylo rozhodnuto, aniž by však obdrželi náležité Usnesení ECHR, rozjeli se do Štrasburku osobně a nahlédli do svých spisů vedených u ECHR, nevěřili svým očím, uším ...

Zjistili totiž následující : O jejich stížnostech žádný soud vůbec nikdy nerozhodoval, prostě a jednoduše skončily všechny rovnou v archivu soudu, tedy jak se říká „v koši“.

Co tedy všechno vlastně stěžovatelé z čech u ECHR zjistili ?

Jak píše americký list The Prague Post, jde o skupinu stěžovatelů z ČR, kteří jsou jako první z 45 členských států, jež spadají do kompetence ECHR, ve kterém se zrodila protestní skupina proti soudu. Hněv protestujících se týká především českých zaměstnanců soudu a častých námitek vůči vnitřnímu systému soudu, o kterém i samotný soud (ECHR) připouští, že není průhledný. Štrasburský výbor a SOS, české protestní organizace, které se ustanovily v průběhu loňského roku, tvrdí, že ECHR neregulérně odmítá případy a neposkytuje dostatečné a pravdivé informace těm, kteří se na soud obrátili.

Pan Roderick Liddell, mluvčí ECHR, nicméně připouští, že vznik českého protestního hnutí není překvapující, je jen první a dalo se očekávat. Situace u ECHR již totiž dávno volá po rekonstrukci organizace činnosti ECHR.

Podle Jednacího řádu ECHR předseda Soudu určí jednu ze čtyř Sekcí, která bude došlou stížnost projednávat. Předseda sekce pak určí soudce zpravodaje, který celou agendu kolem stížnosti vede. Jako první o stížnosti rozhoduje Výbor tří soudců, kteží toliko rozhodnou, zda-li stížnost splňuje všechny podmínky pro předložení stížnosti Senátu.

Korespondenci se stěžovateli vedou čeští úředníci ECHR v češtině. Tito také mají překládat stížnosti do úředního jazyka ECHR - angličtiny či francouzštiny.

Jak uvádí jeden z mluvčích Štrasburského výboru Ing. Jan Roub, :“tento postup není ze strany českých úředníků dodržen. Stížnosti nejsou ani překládány, ani není vyzvána vláda ČR, aby se ke stížnosti vyjádřila a ani ostatní procedury stanovené Jednacím řádem nejsou dodržovány. Všechny námi supervizorované stížnosti byly vedeny toliko druhou sekcí, ve které je zařazen český soudce JUDr. Jungwirt a který zde funguje podobojí, tedy jaksi sám sebe se určil zástupcem stěžovatele, současně však jest zástupcem i strany žalované, tedy ČR. Dále obsah spisů nejen že vůbec není překládán /a jak tedy mohli o stížnosti rozhodovat soudci českého jazyka neznalí ??!!/, ale neexistuje ani jakákoli evidence obsahu spisu, složka listů každé stížnosti byla námi nalezena ve stavu „krabice od bot“, tedy volné listy naházené do tvrdších desek bez jakékoli evidence. Větší chlívník jsem neviděl ani u toho nejposlednějšího soudu v ČR.. Dále neexistuje žádné Usnesení o přijatelnosti či nepřijatelnosti stížnosti, jak nás zpočátku úředníci soudu obelhávali, když nám tvrdili, že Usnesení bylo řádně vyhotoveno, ale že je vůči nám stěžovatelům tajné. Jaká to infantilní blbost, účelová lež !! O žádné ze stížností, které ŠV vede v patrnosti, nebylo Soudem rozhodnuto, všechny byly odloženy do archivu soudu bez procedury, kterou stanovuje Jednací řád ECHR a Evropská Úmluva o základních lidských právech a svobodách. Jak tedy se máme domoci řádného výkonu základních lidských práv a svobod v ČR, když naše stížnosti na jejich porušování končí díky českým úředníkům v koši a ČR je stále prezentována jako stát, kde jsou základní lidská práva plně respektována ?! Evropský komisař Rady Evropy pro lidská práva A.G. Robles a jeho spolupracovníci zpočátku také ani nemohli uvěřit, jaký Augiášův chlív v oblasti lidských práv v ČR panuje. To proto, že všichni naši politici obelhali a nadále obelhávají celý svět, když o ČR všude lžou, jaká je ČR vyspělá demokracie a že zde jest již dávno nastoleno panství práva ...“

Jaké má vaše občanské sdružení Štrasburský výbor cíle ?

„O našem sdružení se zájemci dozvědí více na WEBových stránkách www.sv.cz, kde jsou uvedeny veškeré informace. Mimo jiné je nutno změnit Jednací řád ECHR tak, aby se již podobné případy nemohly opakovat, dále požadujeme, aby stížnosti které supervizorujeme byly z archivu /koše/ vyňaty a předloženy ECHR k řádnému projednání. Je jasné, že s nastolením panství práva a zavedení právního pořádku v ČR ve smyslu Evropské Úmluvy o základních lidských právech a svobodách, musíme začít u kováře, tedy u ECHR. Dokud nebudou mít všichni občané Evropy oporu a záruku v ECHR ve vymahatelnosti základních lidských práv, nemůžeme ani doufat, že se stávající stav změní sám od sebe, sám, či by snad dokonce se nápravy domáhali ti, kteří základní lidská práva v ČR okázale ignorují, nabubřele se jim vysmívají a likvidují, … že .. „

Proto by občané, kteří se s důvěrou obrátili na Evropský Soud pro lidská práva ve Štrasburku se svojí stížností na porušování základních lidských práv a svobod občanů ČR a obdrželi pouhý dopis od sekretáře se sdělením, že jejich stížnost je nepřijatelná a že o tomto údajně již bylo rozhodnuto, se měli dát dohromady a společně dosáhnout nápravy.

Neb jest zcela zřejmé, že zde cosi shnilého jest. A musí si každý uvědomit, že pětapadesát let staré, tlející a zapáchající fusekle nám za nás rozhodně nikdo prát nebude. Tedy za svoje základní lidská práva se musíme drát sami. Evropský komisař Rady Evropy pro lidská práva se nám zaručil, že se s našimi podněty bude zabývat, protože je považuje za závažné. Ale to musí být ubezpečen, že základní lidská práva a svobody, ve smyslu samozřejmostí jak jsou samozřejmostí v ostatních kultivovaných společenství Evropy, my chceme také. A hodláme si je nekompromisně vydobýt, nadále si likvidovat naše základní lidská práva v žádném případě již nenecháme. Od nikoho.

Ing. Jan Roub Autor je publicista, pedagog