Claudie Nikolajenková a její úvahy o zvraceném systému naší státní správy.
Dvě
mouchy jednou ranou.
Předmět
páně Hučínova "teroristického" útoku proti dobrému rodáku
agentu StB a patrně KGB, známému udavači a donašeči Antonínu Mikešovi
v době krásných mladých let kvetoucího bolševického režimu spočíval v
tom, že mu rozmetal v noci branku, aby dal pokoj.Mezitím podepsal
V.H. CH 77, stal se vzorným pracovníkem FBIS-pozdější BIS - a obětí
starých, s KSČM propojených struktur převážně z ČSSD ve státní
správě. Toto jsou známá fakta. Méně známo je, že stejný Antonín Mikeš
sedí nyní v pardubické věznici za více než 40 milionový podvod, s
flastrem cca 5 let. To by se zdálo být v pořádku. V pořádku není, že
s tímto padouchem sdílel poslední tři měsíce v lochu stejnou chodbu
brněnský antikomunista, neúnavný aktivista a bojovník za nápravdu
křivd a potrestání viníků komunistických zvěrstev; za dosaženi
spravedlnosti pro svou osobu, neboť byl těžce poškozen na zdraví i
rodině, aniž byl kdokoli z přímých viníků, kteří jsou známi pohnán k
zodpovědnosti a potrestán.

Ano,
ten L.Šimeček, který se logicky právě Vladimíra Hučína neohroženě a
otevřeně zastával a "vysloužil" si. Oficiálně za §
„napadení veřejného činitele“, neoficiálně - hádejte -
můžete třikrát. Stačí jednou. Za charakter. A to za přispění stejných
osob, které "jdou" po V.H. Ano, je to stále onen ing.arch.
Lumír Šimeček, signatář CH 77, pověstný svou kvílející sirénou na
kliku, rozhánějící bolševické besídky v Brně na Náměstí svobody a
vykuřující bolševiky při jejich stranických rejdech, protestující
před parlamentem, pankráckou věznicí a všude kde ho bylo třeba.
Nepřehlédnutelný ve svém proletářském oděvu z důvodu úspory peněz,
neboť má plný invalidní důchod. Bezkonkurenční s kloboukem opatřeným
nápisem „Svobodu Vladimíru Hučínovi“ a nepostradatelnou
taškou plnou osobních dokumentů, nastřádaných při vyšetřování policií
a řešení přestupků na brněnském magistrátu. Vyšetřovací vazbu si již
odpykal, soudy probíhaly podobně skandálně jako v případě Vladimíra
Hučína, nechyběly protesty ani řetězová hladovka na jeho podporu, i
pokuta „chudé důchodkyni“za § nedovolené
shromažďování dvou osob /sic/ byla udělena. Mimochodem, akce byla
řádně nahlášena magistrátu, ale s jednodenním zpožděním, kdy zákon
připouští výjimku zkrácení lhůty. Při dobré vůli úředníka. Ani
náhodou.To vše v roce 2002 až 2004. Ne, to se nám nezdá. To JE
skutečnost. Samet.Přímo plyšák – rudý. Bez vzbouřených emoci
chce se říci spolu s neznámým poetou: "Spravedlnost je jako
odvrácená tvář Měsíce, NIKDY ji nespatříme." Nikdy? Jednou se to
otočí. Musíme přitlačit.
Claudie
Nikolajenková
9.srpna
2004