ZATRACENĚ NEZVYKLÉ SPOJENECTVÍ ČSSD A ODS

ZATRACENĚ NEZVYKLÉ SPOJENECTVÍ ČSSD A ODS

Rád bych se znovu podíval na téma, které je mi už nějakou dobu trnem v oku a které mi navíc v dnešní předvolební periodě těhotné krkolomnými událostmi připadá stále více aktuální a zároveň pořád postavené na hlavu. Omlouvám se čtenářům, že s tím zase otravuji, ale je to silnější než já.

Ano, chci mluvit o levicově - pravicové koalici, jež vznikla v Evropském parlamentu. Dva nejsilnější bloky /PPE-DE, kde jsou i naši lidovci a občanští demokraté a PSE, kde jsou naši sociální demokraté / se spojily a každý z nich bude mít svého prezidenta parlamentu polovinu mandátu. Nemusím jistě podotýkat, jak protikladné vize o budoucnosti EU oba politické proudy zastupují. Stačí, když si vzpomenete na předvolební kampaň v České republice na posty v EU.

Představuji si, k jakým scénám teď mezi našimi spojenci dochází.

Jedna z chlebíčkáren v labyrintu parlamentu. U jednoho z mnoha stolů sedí čeští poslanci různé politické příslušnosti a živě klábosí.

Josef Houska (sociální demokrat) se naklání ke svému sousedu Karlu Novému (občanském demokratovi) a potutelně prohlašuje se špatně zadržovaným úsměvem.

„Týý Karle, heléé, co říkáš na toho vola Kořistku?“

/veselý smích/

„Dóóbry Juzku, ------- ne? Ten Topolanek, taky pěěěkna prdel s tim jeho kóntem. Sem si myslel, nee, že si už nahrabal vic, nebo co.“

„Chlapi pozor, blíží se sociální stát,“ vložil se do rozhovoru další z poslanců, když spatřil komisaře Špidlu.

„Uuíí ken spík ingliš. Hí undrsténd zíro,“ prohodil někdo z hloučku se schválně přehnaným těžkým středoevropským akcentem.

/velký smích styl totální kolaps, opravdu dobrá nálada/

„No jo, však ono vás to veselí jednou přejde,“ prohlašuje dotčeně Špidla a usedá si ke stolu.

„Heléé Vláďó, si to tak nebér. Dobrý, -------- néé. Co tak dneska večer na jedno točený?“

„Sorry, chlapi, mám hodně práce. A chci si trochu zaběhat.“

„Vlaďo, co maš v te složce? Odposlechy prezidenta Klause? Sem slyšel, že se o to peru Playboy s Bleskem, nebo co.“

/několik sekund ticha, styl jak na to zareagovat, přece jenom síla, ne -------- pak DELÍR TOTAL ------- poslanci padají ze židlí, mlátí čelem o zem, řehtají se jak šílení a běhají po stropě/

Všichni v místnosti se otáčejí a nic nechápou. Ti Češi, to musí být super národ, myslí si se závistí. Tam musí být fakt dobrá sranda.

Otevřely se dveře a do místnosti svižným mladistvým krokem vstoupil VELKÝ BRATR. Všichni čeští europoslanci najednou ztichli a s rychlostí světla se způsobně usadili na svých místech. Nehybným pohledem fixují stolní desku. Hluboké ticho je rušeno jen chroupáním veky a usrkáváním minerálek.

Ale vážně. Osobně mi do smíchu moc není a rád bych se vrátil z Bruselu do Česka. Všechny ty levicově – pravicové koalice proti zdravému rozumu podle mě vedou jen k matení voličů, kteří se jednak cítí podvedeni a potom také ztrácí chuť jít vůbec volit. Ani se jim nedivím. Proto jsem opravdu rád, že při tvorbě poslední vlády tentokrát ODS nepodlehla pokušení a proud, který ještě má nějaké zásady, v ní zvítězil. Bylo by to omluvitelné jedinou skutečností a tou je demokratická koalice proti akutnímu nebezpečí fašismu, či komunismu. Něco takového se stalo například v posledních prezidentských volbách ve Francii, kde socialisti společně s pravicí vytvořili jednotný blok, aby zabránili zvolení Le Pena prezidentem.

V podobné situaci zatím naštěstí nejsme. I když kdo ví........

23. 10. 2004, Martin Mařák