Mohou dnes nacisté spravedlivě soudit Židy a komunističtí zločinci odpůrce komunismu?

Ústavnímu soudu České republiky
Joštova 8
660 83 Brno 2

Navrhovatel: Petr Cibulka, zastoupený AK určené ÚS nemajetným účastníkům soudního sporu.

Účastník / Odpůrce: Nejvyšší soud České republiky, Burešova ulice, 602 00 Brno 2.

Věc: Ústavní stížnost proti Usnesení Nejvyššího soudu ve věci 22 Nd 213/2004-201, odmítnutí námitky podjatosti: Jedná se o zamítnutí námitky podjatosti, vznesené proti senátu Vrchního soudu v Praze, rozhodujícího v estébáckém procesu, z důvodu členství všech členů soudního senátu ve zločinecké organizaci, definované v platném zákoně 198/1993 Sb.

Námitku podjatosti vůči soudcům - členům zločinecké komunistické organizace - vznesl žalobce - pětinásobný politický vězeň komunismu - který proti ní desítky let aktivně bojuje, čímž se stal pro veřejnost nejznámějším odpůrcem komunismu současné doby.

Odůvodnění:

U odvolacího Vrchního soudu v Praze je veden v těchto dnech pod s.p. z.n. 1 Co 129/2004 soudní spor mezi žalobcem Petrem Cibulkou, pětinásobným politickým vězněm komunismu, na straně jedné a žalovanými Radkem Johnem - za komunistické diktatury a sovětské okupace prominentním novinářem, podezřelým ze spolupráce s komunistickým Gestapem StB, (viz http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0400/obsah/index.htm) - a vydavatelstvím Vltava - Labe Press, na straně druhé.

Obsahem soudního sporu je žalovaný výrok Radka Johna, zveřejněný v denících vydavatelství Vltava - Labe Press, že Petr Cibulka je horší než komunistické StB ( z hlediska StB jistě velice správné stanovisko!).

Městský soud v Praze, zastoupený samosoudkyní a dlouholetou členkou zločinecké organizace Komunistická strana Československa JUDr. Dagmar Stamidisovou, viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005031202, dal za pravdu oběma žalovaným, proti čemuž se žalobce ihned v soudní síni odvolal.

Je samozřejmé, že pro členku zločinecké komunistické organizace je dlouholetý aktivní bojovník za spravedlnost jak pro komunistické zločince, tak pro jejich nevinné oběti, tedy bojovník proti této zločinecké organizaci, jejím členům a jejich nepotrestaným zločinům, tím největším zločincem. Na druhé straně komunistické Gestapo StB je pro ni, jako členku téže zločinecké organizace, které StB vždy věrně a poctivě sloužilo a pro kterou vraždilo a věznilo jinak smýšlející lidi, nositelem nejvyšší pravdy a spravedlnosti, alespoň v té podobě, jak ona je chápe. Nelze se z těchto důvodů divit rozsudkům, které tato členka zločinecké organizace v podobných causách pravidelně vynáší.

Stejně tak je pro každého nacionálně socialistického soudce každý účastník soudního jednání židovského původu ve sporu s prominentním nacionálním socialistou už předem po právu odsouzen jako méněcenný podčlověk.

Západní část Evropy však už naštěstí dávno pochopila, že na nacionálně socialistickém pojetí pravdy a spravedlnosti svobodnou a demokratickou Evropu vybudovat nelze.

My teď musíme v naší zemi dosáhnout toho, aby i východní část Evropy rovněž postupně pochopila, že na komunistickém, tedy internacionálně socialistickém vražedném pojetí pravdy a spravedlnosti, svobodnou a demokratickou Evropu rovněž vybudovat nelze.

Uvědomíme-li si, že komunisté - internacionální socialisté, sami povraždili ve svých státech mnohonásobně více svých vlastních spoluobčanů, než dokázali v Německu němečtí nacionální socialisté, měli bychom pozitivního příkladu západní části Evropy ve vlastním zájmu co nejrychleji následovat. V opačném případě si o pravdě, spravedlnosti, svobodě a demokracii můžeme nechat jenom vyprávět od svých šťastnějších západoevropských spoluobčanů.

Ze všech výše uvedených důvodů jsem před zahájením soudního procesu u Vrchního soudu v Praze vznesl námitku podjatosti, protože je mně dobře známo, že všechny tři členky senátu rozhodně byly (a možná stále ještě jsou) oddanými členkami zločinecké organizace, proti které jsem při svém boji za pravdu a spravedlnost, svobodu a demokracii celý život ze všech sil bojoval, za což jsem byl komunistickou - internacionálně socialistickou diktaturou a sovětskou okupační správou 5x uvězněn.

Senát Vrchního soudu jednání přerušil a vynesl usnesení, že vznesenou námitku podjatosti nechá posoudit Nejvyšším soudem. Tím všichni členové senátu přiznali, že moje informace o jejich velice aktivním členství ve zločinecké komunistické straně jsou naprosto přesné.

Nejvyšší soud České republiky pak v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila - bezpochyby rovněž členů zločinecké organizace - rozhodl, že členky zločinecké organizace a soudkyně senátu Vrchního soudu v Praze nejsou z projednáváni mé žaloby vyloučeny.

Je to naprosto totéž, jako kdyby Nejvyšší nacionálně socialistický soud Hitlerova Německa, v senátu složeném z velice zasloužilých členů nacionálně socialistické strany, rozhodl ve věci námitky podjatosti, vznesené ze strany některého Žida ve sporu s vysoce prominentním nacionálně socialistickým novinářem u Vrchního soudu v Berlíně, že nacionálně socialističtí soudci v této věci nejsou podjatí a mohou spravedlivě a nezaujatě tento spor rozhodnout.

DODATEK zákona 198/1993 Sb. „O protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu“:

„Jestliže někdo o své vůli svobodně vstoupí do jakékoliv organizace, pravidelně ji podporuje členskými příspěvky, ztotožňuje se s jejím programem, zásadami, metodami a stylem práce, nemůže být, je-li svéprávný, nezodpovědný za činy, které tato organizace provádí.“

USNESENÍ VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ OSN č. 177

Komise pro mezinárodní právo

Žádám ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud o vynesení tohoto nálezu:

Ruší se Usnesení Nejvyššího soudu, č.j. 22 Nd 213/2004-201, že soudkyně Vrchního soudu JUDr. Zdenka Ferešová, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 129/2004.

Toto rozhodnutí by měl Ústavní soud opřít o svůj vlastní nález (právní věta, ze dne 27.11.1996 sp. zn. I. ÚS 167/94, Sb. nál. a usn., č.127/sv. 6). Tehdy Ústavní soud podané ústavní stížnosti vyhověl a k věci judikoval:

„Podmínka paragrafu 14 odst.1 občanského soudního řádu zakládá vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jejich skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže „lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti“. Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudkyně, zda se cítí nebo necítí být podjatá, anebo hodnocení osobního vztahu k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být.“

Současně vznáším námitku podjatosti vůči všem soudcům Ústavního soudu České republiky, kteří budou v této věci rozhodovat, pokud i oni byli v některém období svého života - a byli-li přitom svéprávní - členy zločinecké organizace, jak ji definuje stále ještě platný zákon 198/1993 Sb a USNESENÍ VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ OSN č. 177 Komise pro mezinárodní právo. Důrazně žádám o vyřazení všech soudců Ústavního soudu - členů zločinecké organizace, viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092401 - z projednávání a rozhodnutí v této věci před Ústavním soudem pro jejich podjatost! Ztotožňuji se v této věci plně s dřívějším nálezem Ústavního soudu: „Podmínka paragrafu 14 odst.1 občanského soudního řádu zakládá vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jejich skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže „lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti“.

V Praze dne 1.května 2005

Petr Cibulka
E - mail: Petr.Cibulka@PravyBlok.cz

Poštovní kontakt:
Petr Cibulka
PO. BOX 229
111 21 Praha 1