Vpomínka na budoucnost min. financí Ing. V. Klause

Názor, že dnes je reálnou brzdou komunistická strana, je naprosto špatné vidění světa. Ta bude mít svých deset, dvanáct, nebo já nevím kolik, procent hlasů - ať se postavíme na hlavu nebo ne, ať uděláme cokoliv. To je omyl, že tu restituci vezmete někomu, kdo 1950 byl okresním tajemníkem komunistické strany - to je naprostý omyl - to je opravdu omyl, opravdu hluboký omyl a hluboké nepochopení.

--------------------------------------------------------------------------------
Autor: sokolský list v MelbourneKVART č.: 1028
Název: Z vystoupení min. financí ing. V. Klause
Zdroj: NN Ročník........: 0002/010 Str.: 005
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 28.07.1991 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Melbourne, 28. července 1991 (Editovaný přepis ze zvukového záznamu)

Uvažujeme i o tom, že abychom změnili název Občanské demokratické strany na Konzervativní stranu. Nedávno jsme začali vydávat týdeník, který ještě před volbami chceme rychle přeměnit na deník. Abychom demonstrovali, na které straně barikády jsme, nazvali jsme ho Sobotní Telegraf. Ten vztah k anglickému konzervatismu je tedy naprosto jasný.

Názor, že dnes je reálnou brzdou komunistická strana, je naprosto špatné vidění světa. Ta bude mít svých deset, dvanáct, nebo já nevím kolik, procent hlasů - ať se postavíme na hlavu nebo ne, ať uděláme cokoliv. To ale není reálné nebezpečí, to není reálná brzda reformního procesu. Reálnou brzdou jsou exkomunisté z roku šedesát osm, ten svět kolem Dubčeků apod.

Naše reforma jde kupředu tak rychle, jak je to možné. Jen v ideálním světě, kdybychom žili ve vakuu, tak by to snad šlo rychleji. Žijeme ale v demokratické zemi, a tak již existuje řada omezení. Máme parlament, který si nedá diktovat, máme odbory. Obrovské problémy jsou s rozpadem jednotné vládní struktury, s postupným osamostatňováním se republikových vlád, čili v tomto smyslu je samozřejmě řada problémů.

Vy jste se ptal hezky, vy jste se ptal ne na ty majetkové věci. Já standardně čelím útokům na majetkové věci a vy jste mě zaskočil. Majetek je maličkost proti ztraceným životům, proti tomu, že lidé dělali něco úplně jiného, než by dělat mohli atd. atd. A není síla, která by vám to vrátila. Ty největší věci se rehabilitují, ale já prostě nevím, jak tu nápravu zařídit. Restituční otázka je neřešitelná otázka, každé řešení, které se zvolí, bude špatné. Kdy máte začít, v které chvíli máte začít ... my opravdu dostáváme požadavky na restituce na rok 1920. Jakým právem je to možné chtít na této dnešní vládě, aby toto vyřešila ... Zatíží to náš dnešek. Dnešní generace budou platit restituční nároky za to, co se stalo v roce 1950. To je omyl, že tu restituci vezmete někomu, kdo 1950 byl okresním tajemníkem komunistické strany - to je naprostý omyl. Ty restituce budou platit dnešní generace žijící v Československu. Někdo, kdo tady žije třicet, čtyřicet, dvacet, deset - já nevím, kolik - let, má tady tři domy atd., a chce od někoho v Československu dostat zpátky něco ... to nedostane od komunistických vládců Československa, to žádá od dnešních daňových poplatníků celého Československa. Kdo si tohleto neuvědomuje - to je opravdu omyl, opravdu hluboký omyl a hluboké nepochopení.

My jsme v revoluční době totálních politických, sociálních, ekonomických přeměn - pochopte, my ani nejsme schopni toto zorganizovat. To, co tady říkáte - vy žijete v průměru dvacet let v Austrálii - teď já zaútočím - to, co všichni tady říkáte, je bolševické uvažování. Socialismus a komunismus byl založený na tom, že se pořád někomu něco bralo, konfiskovalo, že něco se předalo z jedněch rukou do těhle rukou. Náš úkol je hodnoty vytvářet. Prostě to, že ten koláč rozkrájíme ještě zase trošičku nějak jinak, tím nic nového nevytvoříme.

Prosím vás, my likvidujeme jednu nenormálnost za druhou. Je to proces, jak udělat z Československa normální zemi v normálním světě, fungující jako kterákoliv jiná. To v žádném případě není mířeno proti vám, ale dobře víte, že jestliže průměrná cena hotelu je 200 korun a kurs je 25 korun za dolar, tak v luxusním hotelu byste spali za 8 dolarů. Proč chcete docílit něco takového? Já fakticky nerozumím.

My máme neuvěřitelné, nekonečné problémy. To vracení majetku, to je obrovská rána do naší cesty vpřed. Věřte tomu ... Považoval bych za neštěstí a omyl, kdyby se ten zákon (o vyjmutí občanů nežijících v republice z nároků na restituci) změnil. Jako člen parlamentu budu hlasovat proti. A potřebujete to? Chcete ten majetek? Vy jste si dobrovolně zvolili žít v Austrálii. Jedna promile z vás byla donucena odjet, ostatní si dobrovolně zvolili cestu do Austrálie. Neříkejte, že ne.

Není pravda, jak vy máte před očima, že zlý komunistický funkcionář vzal váš domeček a bydlí v něm. Tak to není, to je prostě falešné. Ten problém je fakticky jiný.

Neřekl jsem, že jste všichni odešli dobrovolně, ale řekl jsem, že drtivá většina - a na tom trvám ... Já souhlasím, že nesouhlasíte. Žijeme v demokratické společnosti, takže někdo souhlasí a někdo nesouhlasí ... Já tu nejsem proto, abych posuzoval, kdo odešel ze své vůle, kdo z cizí vůle - to já opravdu posuzovat nechci. Já jen apriorně odmítám, že všichni byli nuceni odejít z Československa. Odmítám to, protože myslím, že je to lživé a že je to falešná glorifikace sebe samého. To já si nemohu pomoci, to se nedá nic dělat. Těžší bylo zůstat v Československu než odjet, těžší bylo v Československu zůstat a pokusit se ta kola obrátit zase zpět.

My, žijící v Československu, jsme to první rozhodnutí, že za československé občany jsou považováni všichni, kdo žili v Československu - my jsme to považovali za obrovskou revoluci, obrovský zvrat - za něco, co mění 40 let minulosti. Jestli jsme v restitučních otázkách udělali odsud podsud a vy si to interpretujete jako vytvoření druhořadých občanství - já myslím, že je to falešné.

KVART, sokolský list, Melbourne, srpen 1991