Radniční listy cenzurují, jsou závislá a kritiku nepřipouštějí !

Radniční a krajské listy nejsou zdarma, ale za 71 z těchto novin občané zaplatili 75 mil. Kč ročně (u 29 se náklady nepodařilo zjistit). Ani to není přesné číslo, protože nezohledňuje mzdové náklady pracovníků úřadu, kteří noviny píší.

Kolikpak rozmlácených chodníků by bylo opraveno za takto naprosto vyhozené peníze???

Tisková zpráva 12. prosince, 2006

Objektivita v radničních listech neexistuje, cenzura ano

Najít v radničních a krajských listech jiné názory než jsou názory vedení je téměř nemožné. V průměru jsou jim věnována žalostná 2,6% politické plochy. Noviny vydávané samosprávami jsou zhusta cenzurovány, 2/3 vydavatelů polemiku vůbec nepřipouští. Vedení radnic a krajů pošlapávají ústavní práva svobody projevu, svobodné soutěže politických i účasti na správě věcí veřejných, a to vše za peníze občanů. Takové jsou výsledky průzkumu radničních listů, které realizovalo sdružení Oživení ve spolupráci s Otevřenou společností a Iuridicum Remedium.

V rámci projektu Radniční listy bez cenzury se analyzovalo 500 čísel na 7187 tiskových stranách, vždy po pěti číslech u každého ze 100 různých listů všech krajů a výběru měst i obcí v ČR. Čísla z období duben-říjen 2006 musela být zároveň dostupná na webových stránkách. Výběr obcí odpovídá statistickému vzorku ČR.

Zkoumaná periodika jsou značně různorodá. Reklama v průměru zahrnuje 10,6% plochy, i když u některých není žádná, jinde až 73% plochy. Většinou se jedná o měsíčníky, vydávají se i týdeníky. I v počtu stran se značně liší, od 1 do 60 s průměrem 14,4 strany. V 79% jsou distribuovány zdarma, placené číslo stojí průměrně 6,40.- Kč. Zdarma je ale slovo zavádějící. Celkem občané za 71 z těchto novin zaplatili 75 mil. Kč ročně (u 29 se náklady nepodařilo zjistit). Ani to není přesné číslo, protože nezohledňuje mzdové náklady pracovníků úřadu, kteří noviny píší.

Hodnotícím kritériem plurality politického obsahu periodika je Index RůznOsti Názorů (IRON). IRON představuje poměr všech “politických sdělení“ k těm z nich, která jsou sdělením odlišným od názoru radnice, tj. vládnoucí koalice. Politická plocha tvoří v průměru 39% plochy periodik (max 90% - min 1%). Více jak dvě třetiny vydavatelů se snaží tvářit tzv. apoliticky tím, že odstraňují polemiku. „Odstranění polemiky ale nepřináší apolitičnost, právě naopak. Politizace se tak posílí, jedna část názorů je cenzurována a vyřazena ze svobodné soutěže.“, podotýká k tomu Oldřich Kužílek. „Je třeba si uvědomit, že i suchá zpráva o rekonstrukci náměstí mluví o politickém rozhodnutí na místní úrovni a i k němu má veřejnost právo na informace alternativní, zejména o protinávrzích, diskusi a variantách.“, dodává poradce pro otevřenost veřejné správy, který metodu měření IRON zavedl.

Jiné, k radnici nesouhlasné názory, se objevily jen ve zhruba čtvrtině čísel (27% čísel). Průměrný IRON dosahuje pouhých 2,6% z politické plochy v periodiku. Pokud nepřihlédneme k periodikům, v nichž alternativní názory vůbec nenalezneme, pak IRON průměrně dosahuje 5,4 % plochy.

V průměru 41% článků je redakční text, který je „proradniční“, zatímco v nesouhlasné podobě k radnici se redakce vyjádří jen v 5% článků. Redakce jsou na radnicích tedy zcela závislé.

Nejvyšší IRON (44%) dosáhl zpravodaj Rychnova u Jablonce n. Nisou, a to především díky rozsáhlé otevřené diskusi o záměru postavit větrné elektrárny (viz příloha 1).

IRON vyjadřuje jen přítomnost alternativních názorů, větší část periodik je však vůbec neobsahuje. Proto bylo nutno zavést další kritérium – Souhrnný Index Cenzury. S!C kumuluje nadprůměrnou četnost zmínek a fotek starosty, „proradničních“ sdělení, a naopak k dobru přičte dosažený IRON. Z hlediska S!C dopadly nejhůře noviny Ústí nad Labem a skupina krajských listů (viz příloha 2).

Radniční a krajské listy se sice jako noviny tváří, jsou vydávány s veřejnou autoritou radnice za veřejné peníze, ale nesplňují ani základní principy média veřejné služby. Občan se především vůbec nedozví, jaké jsou návrhy a názory opozice, což je na celostátní úrovni nemyslitelné. Polemiku o připravovaných rozhodnutích nebo názorovou pluralitu také nenajdete. Typické jsou sebechvalné články oslavující „úspěchy“ starostů a radních. Průměrně se o starostovi (hejtmanovi či primátorovi) dočtete v jednom čísle 7krát a uvidíte ho aspoň 2krát. Rekord v sebeprezentaci dobyl současný primátor Ústí nad Labem se 69 zmínkami v jednom 16ti stránkovém předvolebním čísle, spolu se 17 fotografiemi. (Taková „malá“ kampaň za veřejné prostředky.)

Otázkou zůstává, zda mají samosprávy vůbec noviny vydávat. Snaha informovat občany je jistě chvályhodná, způsob realizace nikoli. V případě krajů a velkých měst tuto službu mohou zajistit konkurující si soukromé regionální noviny. Jinak je tomu u toho typu informací, které by soukromé noviny asi nepřinesly, a zejména u malých obcí. U malých vydavatelů (do 2000 výtisků) však výzkum prokázal vyšší pluralitu názorů.

Zákony o obcích a krajích nařizují pečovat o potřeby všech svých občanů, tedy šířit za veřejné peníze informace odpovídající jen části voličů je protiprávní. Podrobnější úprava pro tyto tiskoviny však v postatě neexistuje. Inspiraci tak můžeme čerpat z úpravy pro Českou televizi, ČTK a Český rozhlas. Ani to ale není důvod pro nedodržování Ústavy. Právnička Helena Svatošová z IuRe uvádí: „Radniční listy mohou obohatit veřejný život a posloužit jako platforma pro zapojení občanů do rozhodování o věcích veřejných, ale jen v tom případě, že budou respektována ústavní práva a principy veřejnoprávnosti. To se zatím naprosto neděje.“

Na základě průzkumu tým doporučil pro vydávání periodik samosprávami jak organizační opatření, tak Kodex dobrého radničního periodika, který obsahuje i Desatero základních pravidel. Mezi ně patří ustavení redakční rady jako výboru zastupitelstva se členy z řad zastupitelů a občanů, nikoli však radních. Periodikum se nemá stavět k činnosti vedení radnice nekriticky. Redakční rada dává základní pravidla pro periodikum, konkrétní náplň je však v kompetenci redakce. Ta je povinna vynakládat úsilí k získávání alternativních názorů, informuje nejen o přijatých rozhodnutích, ale i o protinávrzích, stejně jako o budoucích rozhodnutích, včetně poskytování návodu pro veřejnost, jak se k nim vyjádřit a jak je ovlivnit.

„Pokud se samospráva rozhodne noviny vydávat, pak musí dodržovat pravidla média veřejné služby: poskytovat objektivní a nestranné informace potřebné ke svobodnému utváření názorů, spolu s aktivním vyhledávání alternativních názorů a zveřejňování všech názorových proudů, včetně těch kritických. Pokud si na takové noviny samospráva netroufá, neměla by je vydávat.“, dodává Lenka Petráková, koordinátorka projektu.

Kontakty:

Lenka Petráková, Oživení Mobil: 724 011 102 E-mail: verejne@ecn.cz

Oldřich Kužílek, Otevřete.cz www.otevrete.cz Mobil: 602 358 808 E-mail: kuzileko@senat.cz

Helena Svatošová, IuRe Mobil: 776 890 170 E-mail: iure@iure.org

Příloha 1:

Příloha 2: pořadí podle souhrnného indexu cenzury (S!C, kumuluje četnost zmínek a fotek starosty, „proradničních“ sdělení a IRON. Hodnota IRON vyjádřena značkou)