Tvorba, úvahy, názory a básně Evy Clárové, učitelky z Tábora.
PODĚBRADY
Dostala
jsem od svých dcer krásné dárky –pobyty
v mém rodném městě-Poděbradech. Pobyt pro seniory a
Dámský víkend- ten tam trávila má
prostřední se mnou.Přijetí na recepci v Zimních
lázních bylo milé a příjemné,
recepční přívětivá a ochotná, pokojík
útulný.
V
lázeňském domě Libenský ale přišla sprcha
–ještě jsme ani nedosedly a už na nás servírka
spustila tak, že jsme si připadaly spíš jak v nějakém
výchovném ústavu než jako hosté
společnosti Lázně Poděbrady a.s. Poslušně jsme tedy
zaujaly svá vykázaná místa u stolečku,
který by sotva stačil pro dva-vejít se tam ale museli
čtyři strávníci. Vzápětí před námi
přistála večeře-pár dočervena vypražených
brambor ,asi právě vytažených z fritézy, v
loužičce oleje a omáčce s něčím, co vypadalo jako
maso. Obsluhující vysvětlila, že tuto stravu pro nás
vybrala dietoložka, asi to s hosty myslí opravdu dobře, ale
tuto stravu jsme s díky odmítly, chtěly jsme tedy
zdravě povečeřet saláty, vykročily jsme směrem k bufé
, jenže v jedné míse plavalo pár kousků zelí,
v druhé cibule, asi zbytek rajčatového salátu-no
při troše trpělivosti a šikovnosti by se snad troška dala
vylovit. Na dotaz, zda saláty doplňují, se nám
dostalo stručné odpovědi –když je z čeho?! Večeři jsme
tedy (předem zaplacenou) vzdaly a šly do protější
restaurace.
Následující
den mělo být k obědu kuře, má dcera ale
nedůvěřovala a svůj oběd mi přenechala –z koupele jsem
dorazila ve 12.50 tedy právě včas, pěkně vyhladovělá-opět
přede mnou přistál talíř –s kolínky a plátkem jakéhosi temně hnědého
masa, vše
polité závodně-kychyňovou omáčkou. Odvážila
jsem se zeptat, zda je to kuře, dostalo se mi vysvětlení, že
jsem přišla pozdě a navíc prý kuchař se zmýlil
a někomu vydal ty naše předplacené dvě porce kuřete-dobrá
výmluva –tak jsem odvážně snědla pár lžic
kolínek a pak celé odpoledne trávila polykáním
prášků a žaludečních kapek a usilovně přemýšlela
nad tím, zda je paní dietoložka bystrozraká,
když dokáže všem hostům vybrat tu správnou dietně
vyváženou stravu-jak hlásají plakátky
společnosti-proč není na objednávce kolonka s dotazem
po dietě. Teprve v úterý ráno se mi podařilo
paní dietářku zastihnout-ochotně mne vyslechla a
učinila nápravu –večer jsem pojedla, aniž jsem musela
polykat kapky,jenže ve čtvrtek , ač měla být má
strava tzv. nasucho, ryba plavala v omastku , solí kuchař
rovněž nešetřil a navíc ji nechal i dobře vypražit-a tak
za celé oba předplacené pobyty-mi jen po dvou hlavních
jídlech nebylo špatně.
Tyto
nepříjemné zážitky ale vyvážilo vlídné
jednání lázeňských a masérky. Jen
i mně vadilo, když jsem si po koupeli chtěla v klidu posedět v
parku, že tam řidiči jezdili po kolonádě jak po Václaváku
–ať to byla osobní auta, či obslužná-zjevně si
tudy zkracovali cestu,což považuji za hrubou bezohlednost hlavně
vůči těm, kteří prodělali těžké operace srdce a
přijeli do lázní načerpat nových sil do
života. Ale i multikáry technických služeb projíždějí
parkem sem tam, většinou poloprázdné, až prostý
pozorovatel nabude dojmu, že mají přebytek peněz na pohonné
hmoty a přímo se vnucuje otázka, zda by nebylo
užitečnější vytvořit raději několik pracovních
míst a odpadky odstraňovat za pomoci odpadkového koše
na kolečkách.
Jeden
zážitek, na který ale tak honem nezapomenu , protože
jsem si připadala jako v říši divů. Při jednání
na Městském úřadě Poděbrady jsem se setkala s
několika úředníky z různých odborů, ale s
takovou vlídností, vstřícností a ochotou
poskytovat informace a snahou pomoci, jsem se v životě nesetkala
–snad to ani nebyli úředníci-nepochybně to byli
LIDÉ !!
Eva
Carová,Tábor