K rozkolu došlo i s Nadačním fondem proti korupci (NFPK) Karla Janečka, jehož členy prý Babiš zklamal. Temných míst v oligarchově historii je však mnohem víc.

Svobodné fórum: Babiš útočí na Janečkův protikorupční fond. Bude se zabývat jeho kauzami? 

AUTOR: JIŘÍ SEZEMSKÝ 29.3.2016

Kauza Čapí hnízdo odhalila trhliny mezi Andrejem Babišem a protikorupčními iniciativami, které mu šly dříve na ruku. K rozkolu došlo i s Nadačním fondem proti korupci (NFPK) Karla Janečka, jehož členy prý Babiš zklamal. Temných míst v oligarchově historii je však mnohem víc. Bude se jimi fond zabývat?

Andrej Babiš, jistý si svou nedotknutelností, komunikaci Čapího hnízda hrubě podcenil. Nepřesvědčil ani řadu svých podporovatelů, kteří se od něj náhle odklonili. Babiš reagoval podle svého naturelu a přešel do protiútoku. Znectil všechny kritiky, a to i ty, kteří donedávna pomáhali posilovat jeho impérium.

Janeček 2011: Babišovu iniciativu velmi podporuji

Dramatická protikorupční atmosféra vynesla k moci mesiáše, který nikdy nelhal, nekradl, nekorumpoval a který sliboval, že konečně s prohnilým systémem zatočí.

Takto samozvaného „Mirka Dušína“ podpořil Karel Janeček na stránkách ANO v roce 2011. „Jediná šance jak zabránit společenskému rozvratu a chaosu je dosáhnout zásadní společenské změny politických a společenských poměrů u nás. Andrej Babiš je díky svým bohatým životním zkušenostem a aktivitám schopen nahlédnout, že kritický bod zlomu se nezadržitelně blíží. Právě snaha o pozitivní změnu je podle mého přesvědčení cílem iniciativy ANO 2011. Iniciativu pana Babiše osobně velmi podporuji a doufám, že ve svém poslání bude úspěšná a pomůže dosáhnout pozitivního vývoje a výsledku v naší společnosti.“

K Janečkovi se postupně přidávali další členové správní rady fondu, jehož motto zní „Nebát se a nekrást a ne nakrást si a nebát se“, Stanislav Bernard, Radim Jančura, Karel Randák a Jan Kraus, kteří šéfovi ANO veřejně vyslovovali podporu.

Janeček 2016: Babiše jsem nikdy nepodporoval

„Já jsem Babiše nikdy nepodporoval, to je omyl,“ tvrdí Janeček dnes. „Pouze jsem se vyjádřil, že věřím tomu, že jeho vstup do politiky nebyl veden špatnými úmysly. A to trvá. Nikdy jsem ale nesouhlasil s jeho přístupem, že stát může fungovat jako firma. A také neminimalizoval svůj konflikt zájmů, ani se o to nesnažil. To pro mě byl velký problém. Když koupil noviny, absolutně u mě ztratil kredit.“

V rozporu s těmito slovy pomáhali Babišovi jeho kolegové ještě donedávna. Jan Kraus přenechal ve svém pořadu Babišovi exkluzívní prostor před parlamentními volbami, Radim Jančura vzýval lídrovskou demokracii a Karel Randák, který dříve pro Babiše přímo pracoval, rozjížděl kriminální kauzy vyhovující jeho zájmům. Oligarchově minulosti se Janečkův fond, na rozdíl od desítek jiných kauz, nijak nevěnoval.

Nezdálo se ani, že by jej znepokojoval bezprecedentní střet zájmů prvního místopředsedy vlády. O tom svědčí vypracování vlastní analýzy Biopaliva v Česku aneb Krátká paměť některých „demokratů“, odrážející kritiku prodloužení podpory biopaliv první generace, které jsou zdrojem Babišova miliardového byznysu.

Janeček s Randákem se současně přímo angažovali při rozjezdu kauzy Oleo Chemical, vyrábějící biopaliva druhé generace. O tuto firmu před pěti lety projevil zájem Babiš, aby si pojistil výrobu biopaliv s využitím technologií, které neměl k dispozici. Když neuspěl, spojil se s majiteli firmy Ravak, která je s Oleo v obchodním sporu, a se kterými Randák spolupracoval. Od té doby dochází k rozsáhlé kriminalizaci firmy, řešené dnes soudně.

Proto bylo překvapivé, že svoji podporu Babišovi stáhli Stanislav Bernard a Radim Jančura. A kritikou nešetřili ani Janeček s Randákem.

Babiš: Janeček měl problémy s daněmi

Poslední kapkou byl článek NFPK „Kde najít důkazy o skutečném vlastníkovi Čapího hnízda“ (23. 3. 2016), zveřejněný v den mimořádné schůze sněmovny, kde Babiš zveřejnil vlastníky farmy. „Je přece zřejmé, že v žádném případě nestačí sdělení pouhého jména a příjmení tajemného investora bez příslušných důkazů,“ uvedl fond a svoje pochybnosti doložil položením otázek, jak zjistit skutečný výkon vlastnických práv účelově vzniklé společnosti Farma Čapí hnízdo.

Babiš reagoval velmi popuzeně. „Chtěl bych se krátce vyjádřit ke stanovisku Nadačního fondu proti korupci,“ prohlásil ve sněmovně. „Mě velice mrzí, že Nadační fond nepočkal na můj projev a na vysvětlení, protože pan Karel Janeček, který je zakladatel Nadačního fondu proti korupci, který se tedy ohání dobrou morálkou a dobrými mravy, tak pokud vím, v minulosti měl problémy s daněmi na ostrově Mauricius a ohrazoval se tím, že v Čechách nebyla možnost jej založit. Tři roky poté, co české zákony takový byznys umožňují, se přesto přesun nechystá a schovává svoji firmu v luxusním daňovém ráji, tak já nechápu, proč on mně něco káže.“

Napadl také Radima Jančuru, který prý jeho a ministra dopravy Dana Ťoka „terorizuje kvůli Českým drahám“, a který „bojuje u paní ministryně Šlechtové za ohýbání zákona o veřejných zakázkách.“

Je poněkud licoměrné, že Babiš vytahuje na světlo Janečkovy operace v daňových rájích až dnes, kdy se jeho fond dostal s mnoha dalšími na černou listinu. Stejně tak není příliš věrohodné náhlé vymezení protikorupčních aktivistů vůči populistickému oligarchovi, kterému pomáhali uchopit moc. To by museli od počátku mapovat jeho minulost i současnost, a vytahovat na světlo kauzy mnohem závažnější, než je Čapí hnízdo. Které to jsou například?

1) Násilné převzetí Lovochemie

Chemičku Lovochemie vlastnila firma Proferta, kterou Babiš vlastnil společně s německým podnikem BAGS. Agrofert s Unipetrolem následně založily společnou firmu Agrobohemie, která navýšením základního jmění o 250 milionů korun získala v Lovochemii majoritu. Proferta se přes nátlak německého spolumajitele BAGS navýšení nezúčastnila a zůstala jí v podniku minorita. Lovochemie tak byla násilně začleněna do skupiny Agrofert. Celou transakci vyšetřovala policie a tehdejší litoměřická státní zástupkyně Lenka Bradáčová ji považovala za zneužití informací v obchodním styku. Kauza byla za záhadných okolností odložena.

2) Krach první privatizace Unipetrolu

V roce 1999 provedla Zemanova vláda v Unipetrolu čistku a do jeho vedení dosadila manažery z Babišových firem. Tím připravila Agrofertu půdu pro jeho následnou privatizaci. To se v roce 2001 díky nadstandardním Babišovým kontaktům na některé ministry skutečně podařilo, ačkoli druhý účastník, doporučený privatizační komisí, nabídl o 2,5 miliardy korun víc. Nakonec Babiš za Unipetrol nezaplatil a slibované silné zahraniční partnery nesehnal. Privatizace skončila krachem. Navíc s podezřením, že Unipetrol byl několik let tunelován ve prospěch Agrofertu pro stát nevýhodnými cenami vstupních surovin.

3) Skandál kolem druhé privatizace Unipetrolu

Druhá privatizace Unipetrolu proběhla za vlády Vladimíra Špidly. Ani ta se neobešla bez skandálů a provázelo ji podezření z obří korupce. Kromě krakovské prokuratury ji vyšetřovala i komise polského parlamentu, která poukázala na obrovský vliv Agrofertu, který dokázal přimět českou vládu, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší, než nabídla vítězná polská společnost PKN Orlen s Babišem v zádech.  I tento případ svědčí o tom, že Babišův vliv na členy tehdejší vlády, zejména na Stanislava Grosse, byl zásadní.

4) Lobbing pro Agrofert na evropské úrovni

Evropský úřad proti podvodům (OLAF) aktuálně nevyšetřuje jen Čapí hnízdo, ale i podezření ze skrytého lobbingu manažerů Agrofertu ve státní správě v jeho prospěch. Místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr, který je současně prezidentem Svazu chemického průmyslu, prosadil na ministerstvu průmyslu a obchodu změnu pravidel proti doporučení Evropské komise, aby se Agrofert spolu s dalšími velkými firmami chemického průmyslu dostal k většímu balíku peněz z eurofondů, v řádech desítek miliard korun. Aniž by přitom zafungoval jakýkoli ochranný mechanismus.

5) Úlevy pro Duslo Šala a sponzoring Smeru

V únoru letošního roku vyšlo najevo, že Agrofert spouští největší projekt na Slovensku, miliardovou výstavbu nové výrobny čpavku Duslo Šala. Vláda Roberta Fica ji podpořila daňovou úlevou v rekordní výši 58 miliónů euro (1,5 miliardy korun). Média spekulují o tom, zda tuto transakci neprovázel utajený sponzoring Ficovy strany Směr, o čemž svědčí výpovědi některých slovenských poslanců.

„Smeru se podařilo největší státní pomoc za poslední roky schválit tak, aby se o tom veřejnost dozvěděla, až když už se nedalo nic změnit,“ psal k tomu slovenský Denník N a dodává: „Robert Fico se vyhne tomu, aby se musel postavit před kamery a vysvětloval, proč souhlasil s odpuštěním téměř 60 milionů euro na daních pro Duslo Šala Andreje Babiše.“ Pokud Babiš hovoří o transparentnosti, měl by objasnit důvody a pozadí i této utajené daňové úlevy.

Hluchých míst je víc

Podobných hluchých míst je v Babišově minulosti víc. Nechce se věřit, že o nich protikorupční aktivisté nevěděli. Spíše nechtěli vědět. Dnes už si zřejmě Karel Janeček a jeho kolegové tolik nemyslí, že iniciativa pana Babiše „pomůže dosáhnout pozitivního vývoje a výsledku v naší společnosti“.

Myslí však svoje pozdní prozření vážně, pokud mnohem temnější stránky oligarchovy historie, než je vyšetřovaný dotační podvod s Čapím hnízdem, zůstanou z jejich strany nadále nepovšimnuty?