Bohužel musím konstatovat, že máte plnou pravdu. Komunistické právní vzdělání má mnoho i současných (jistě převažující většina) státních zástupců i soudců. Nedomnívám se však, že úplně všichni setrvávají na svých komunistických manýrech a zvyklostech ačkoliv i zde je tento stereotyp víc než patrný. Faktem je, že i nově příchozí jsou vystaveni před problém, zda se přizpůsobí těmto návykům či nikoliv. Pokud se nepřizpůsobí, pak mají existenční problémy končící buď přizpůsobením se anebo odchodem či vyhazovem. V tom se nic z totalitní praxe nezměnilo. Iluze si nelze dělat ani z někdejších obhájců disidentů jako např. pan dr. Motejl), které totalitní režim přinejmenším toleroval. Nabízí se otázka PROČ?, když jiné obhájce odložil k lopatám, kde zpravidla zůstali až do roku 1989. Kdo z těchto lidí dělal kariéru, kdo a koho a kam "nainstaloval" ví každý, kdo pouze sleduje tisk. Doře je známo, kdo ovlivňuje návrhy zákonů a jaké lobby u nás působí. Proto i zákony týkající se státních zástupců jsou veskrze totalitní už proto, že neukládají státním zástupcům, aby svá rozhodnutí odůvodňovali tak, aby i prostý občan pochopil proč. Dopisů můžete psát skutečně kolik chcete (tady je Vaše "svoboda") výsledkem bude TICHO a riziko, že budete označen (jako za totality) za notorického stěžovatele a bude pochybováno o vašem duševním stavu. To je jediný výsledek současné reality. Dříve se prokurátoři báli svých stranických nadřízených, dnes už nikoho, protože totalitní nomenklaturní kádry z prokuratury odešli na vyšší posty a v tom je jistota jejich stranických komunistických souputníků a stejné platí o justici. Jaroslav Grinc